Řecký freejazzový bubeník Alex Louloudis zmiňuje newyorského krále salsy a politického aktivistu Willieho Colona a freejazzového věrozvěsta Pharoaha Sanderse, hlásí se též k divočejší části odkazu Thelonia Monka a Johna Coltranea.
Alex Louloudis vydal v polovině dubna své druhé autorské album Words. Nahrávka vznikla ještě v létě 2018 na půdě The New School for Jazz and Contemporary Music v New Yorku, kterou absolvoval o rok dříve. Proto tu s ním hrají vesměs excelentní američtí muzikanti. Album spatřilo světlo světa v digitální podobě díky belgickému labelu Off.
Alex Louloudis patří k předním bubeníkům na poli free jazzu a volné improvizace. Komponuje též soudobou vážnou a experimentální hudbu, jeho kompozice jsou prezentovány např. v newyorském Muzeu moderního umění. Zároveň se věnuje tradiční řecké i afro-kubánské hudbě. Jeho mentory byli třeba Jeff Ballard, Gene Jackson, Reggie Workman, Oliver Lake či Anthony Coleman. Posléze hrál i nahrával s plejádou jazzových osobností, včetně Ahmeda Abdullaha, Garyho Bartze, Charlese Tollivera, Warrena Smithe a Fabrizia Sottiho, stejně tak s New York Jazz Philharmonic, Davidem Langem a Bang On A Can.
Na jeho novém albu hraje další uznávaný jazzman, tenorsaxofonista Rafael Statin, v jehož portfoliu figurují kupříkladu Rodney Whitaker, Reggie Workman, Jimmy Owens, Ron Blake a Kenny Garrett. Muziku pak tvrdí mladý, neobyčejně talentovaný kontrabasista Dean Torey, jenž získával ostruhy třeba u Aarona Goldberga. V úvodní a závěrečné skladbě hostují neméně zajímaví newyorští muzikanti: vokalistka Rosdeli Marte (zhusta vystupuje s coltraneovským basákem Reggiem Workmanem), tenorsaxofonista Kaelen Ghandhi (Chris Cheek, William Parker, Michael Larocca…) a mladičký kytarista Aaron Rubinstein, žák Mika Sterna a Paula Bollenbacka.
Album obsahuje šest navýsost strhujících skladeb, jež posluchače nenechají vydechnout. Mísí se v nich hard bop, power jazz a free jazz vytříbeným způsobem, cizelovaným duetovým hraním Louloudise se Statinem a kongeniálním myšlením Toreye. Kontrabasové riffy jsou razantní i dostatečně zahušťované, a ve spojení s bicími tvoří magmaticky hutné rytmické podloží, z něhož pak mohou vzkypět bez zábran umně gradovaná saxofonová sóla. V úvodním tracku Surviving zaznívají v kontrastní podmalbě ženský vokál, výrazně rytmizující kytara a v přiznávkách druhý tenorsaxofon. Takto posílený zvuk vyplňuje i finále alba, titulní skladbu Words, ovšem v odlišné formě, čerpající více ze spirituální podstaty free jazzu než z jeho bezuzdné živočišnosti. Na ploše sedmi minut se protagonisté ujímají melodie standardu Somewhere Over the Rainbow (mimochodem z legendárního muzikálu Čaroděj ze země Oz), aby ale jeho melodickou líbivost zpitvořili a umocnili tak kontrast k recitovanému či polozpívanému Louloudisovému textu:
I like words that talk about
Willie Colon and Pharoah Sanders
and break religions and
spread the spirit to the people
I like words that kill and
free us all
Some from our poverty
others from their bourgeois life and taste
I like words
——————————————————————–
Mám rád slova, která mluví o
Williemu Colonovi a Pharoahu Sandersovi
a rozbíjí náboženství a
šíří ducha mezi lidmi
Mám rád slova, která zabíjejí a
osvobozují nás všechny
Některé z nás z chudoby
ostatní z buržoazního života a vkusu
Mám rád slova
Alex Louloudis: Words
Off-Record Label (http://off-recordlabel.blogspot.com)
