Již druhé album natočil v ustálené pětičlenné sestavě maďarský Grencsó Open Collective. A tentokrát jim jako speciální host vydatně pomohl německý klarinetista Rudi Mahall, který tady rozhodně nebyl jen jako jméno mezinárodně známé pro zvýšení atraktivity titulu. Album Marginal Music/Rétegzene (maďarsky filmová hudba) vyšlo na BMC Records, vydavatelství Budapešťského hudebního centra.
Lídr kapely István Grencsó (tenor a sopránsax, basklarinet, flétna) a Rudi Mahall (ten střídá klarinet s basklarinetem) mají společné hudební memy a podobně široký záběr. Mohou se pohybovat na poli soudobé vážné hudby, experimentální elektroniky, free-jazzu, volné improvizace i ethno-jazzu. Do roku 2010 byla sestava Grencsó Open Collective značně proměnlivá a nynější usazení je na výkonu kapely znát. Tím nechci tvrdit, že ona desítka předešlých alb je horší; jen je novinka výrazově ještě pestřejší, přičemž ale zároveň sevřenější. A tím pádem úchvatnější…
Kvalitativní posun směrem nahoru je patrný především na souhře pianisty Poszára Máté s rytmikou; tu tvoří bubeník Szilveszter Miklós a dva kontrabasisté: Róbert Benkö a Ernö Hock. Rytmické předivo je tak neobyčejně husté, bohaté, kypící, klokotavé, výbuchující i zvukomalebné – i značně rozvolněné si udržuje energii a tah. Jeden z kontrabasistů často hraje smyčcem, občas i oba, což je ve free-jazzu vítaným (a vzrušujícím) harmonickým prvkem. Oba sólisté pak různě a často střídají své dechové nástroje, někdy dojde i na témbrově bohaté souzvuky či riffovitě odsekávané sazby, v sólových partech se vyznamenává taktéž pianista, který zpestřuje celkový výraz o klasicistní prvky. Kromě dvou minutových miniatur, vzniklých výhradně volnou improvizací (Volatile Blue, Volatile Yellow), obsahuje padesátiminutové album sedm kompozic z pera Istvána Grencsó. V úvodní Give As God využil půdorys kánonu, v následující From Beyond the Margins zrušil jakékoli okraje ve jménu free-jazzu se svěžími hardbopovými pasážemi a motivy, s rozbujelými sóly tenora, klarinetu a piana. Naopak lyrická, průzračná jako rosa je skladba Dewfall s protikladným souzněním sopránky a basklarinetu.
Prvním vyvrcholením na albu budiž volná kolektivní orba Collective Ploughing, trvající deset a půl minuty – strhující, proměnlivá, rozvolněná i sevřeně hardbopová rytmika žene ostatní do spalujících riffů i smělých výletů mimo hranice. Posluchač nemá šanci stíhat všechny změny ve struktuře, dynamice i výrazu, a lituje konce každého ze sólových chórusů; v závěru vytane na mysl dokonce Ellington. Ponuře baladickou Take Your Time s lyrickými klarinetovými témbry v souznění s kontrabasem, hraným smyčcem, kdy už už máte pocit, že se čas jednou provždy zastavil, vystřídá v pravý okamžik další vrcholový track – John´s Memorial Volume. Devítiminutové free-jazzové uvolnění jaderné energie s výtečným tenorsaxofonovým sólem, evokujícím pozdního Johna Coltranea, korunuje dvojnásobná kontrabasová povodeň. Finální kompozice April 13 (In Memory Of Laci) na mne působí nejen teskným, ale dokonce pohřebním dojmem; každopádně je znepokojující svou dramatickou naléhavostí, umocněnou klavírním blouděním v soudobé vážné hudbě a napjatým dialogem zprvu klarinetů, posléze kontrabasů. Pokoušel jsem se nalézt nějaká fakta, vztahující se k tomuto datu a jménu. Že by šlo o den (roku 2003), kdy byly nalezeny ostatky zavražděné sedmadvacetileté Laci Petersonové a osmiměsíčního plodu jejího syna? Z této odporné vraždy byl usvědčen její manžel Scott, který dosud čeká na popravu v cele smrti ve věznici San Quentin…
Grencsó Open Collective with Rudi Mahall: Marginal Music / Rétegzene
BMC Records (https://bmcrecords.hu/pages/frameset/index.php)