Již po dvanácté zazní v sále Filharmonie Hradec Králové zahraniční soudobá hudba, a to díky festivalu Hudební fórum. V průběhu čtyř večerních koncertů se v prvních deseti listopadových dnech veřejnost bude moci seznámit s výraznými díly soudobých skladatelů ze světa; ti posluchači, kteří nebudou přímo v sále, mohou vyslechnout opět dramaturgicky zajímavě sestavené koncerty v přímém přenosu prostřednictvím Českého rozhlasu – stanice Vltava…
V úterý 1. listopadu bude mít navrch (s trochou nadsázky) rakousko-uherský element. Zazní kompozice Traum in des Sommers Nacht (Hommage a´Felix Mendelsson-Bartholdy), již v roce 2009 napsal Georg Friedrich Haas, inspirován scénickou hudbou ke Snu noci svatojánské (1826). Dalším rakouským skladatelem bude již devadesátiletý Friedrich Cerha a jeho orchestrální Berceuse céleste (2006). K tomuto rozsahem nevelkému, ale sugestivnímu dílu autor poznamenal: „Vzpomněl jsem si na hudbu, která je bez napětí, bez tíživé zemské gravitace…“ (Tento skladatel se mimochodem proslavil tím, že dokončil průlomovou Bergovu operu Lulu.) HK Grubera známe především kvůli jeho kabaretně pojaté svitě Frankenstein!. V roce 2002 ale obdržel nejvyšší rakouskou státní cenu za dílo Dancing In the Dark, z něhož zazní první věta. Doplní ji ještě kompozice z 80. let inspirovaná Straussovou polkou Perpetuum mobile – tzv. rakouský žurnál pro orchestr Charivari. Vrcholem večera pak bezesporu bude uvedení v pořadí druhého houslového koncertu DoReMi, který v letech 2011-13 zkomponoval maďarský skladatel Peter Eötvös. Tato skladba vyžaduje virtuozitu a enormní fyzické nasazení sólisty, v tomto případě Romana Patočky. Úřadujícím tělesem pak bude domácí Filharmonie Hradec Králové pod taktovkou Jana Talicha.
Čtvrtek 3. listopadu bude ve znamení americké hudby. Patří sem i Izraelec Avner Dorman (roč. 75), jenž ale studoval u Johna Corigliana a nadále působí více ve Spojených státech. Jeho kompozice Frozen In Time (pro bicí nástroje a orchestr) patří k jeho nejlepším; majstrštyk odkazuje k imaginárním snímkům geologického vývoje Země, a to ve třech částech (Indoafrica, Euroasia, The Americas). Sólového partu se ujme rakouský hráč Christoph Sietzen. Samozřejmě nemůže chybět Michael Torke, byť pouze v pětiminutové skladbičce Charcoal (z baletu Black and White z roku 1988). Ovšem minimalista John Adams bude ten večer představen navýsost reprezentativně; symfonický kus City Noir (2009) posluchače přenese do Los Angeles na přelomu 50. a 60. let, kdy tady vznikaly filmy ve stylu toho nejtemnějšího noir. Filharmonii Brno bude dirigovat Peter Vrábel.
V pondělí 7. listopadu (opravdu čirou náhodou v den, kdy se v časech minulých slavila VŘSR?) zazní hudba dvou ruských skladatelek. Sofia Gubajdulina zkomponovala svůj Koncert pro fagot a hluboké smyčce v roce 1975; je to niterná a nesmírně naléhavá skladba. Sólového partu se zhostí Tomáš Františ. Pak už bude znít Šostakovičova žačka Galina Ustvolskaja (1919–2006). Její Symfonie č.3 (Ježíši, Mesiáši, spas nás) z roku 1983 je zkomponována pro neobvyklé nástrojové složení: 5 hobojů, 5 trubek, 5 kontrabasů, 3 tuby, 3 trombóny, bicí nástroje, klavír a recitátora (ten čte ze středověkých textů). Symfonie č.4 (Modlitba), napsaná v letech 1985-87, je určena mezzosopránu, trubce, klavíru a tam-tamu. Symfonie č.5 (Amen) z let 1989-90 zkompletuje její duchovní trilogii a opět je psána pro neobvyklé složení: hoboj, trubku, tubu, housle, dřevěnou bednu a hlas; autorka čerpala nejen z temného středověku, ale též ze stalinských a post-stalinských časů. Symfonie této výjimečné tvůrkyně doplní ukázka klavírní tvorby – Klavírní sonáta č. 6 (1988). Za klavír usedne Daniel Wiesner. Hrát bude Brno Contemporary Orchestra pod taktovkou Pavla Šnajdra.
Závěrečný koncert Hudebního fóra, ve čtvrtek 10. listopadu, bude stejně jako ten úvodní v režii domácí Filharmonie Hradec Králové, tentokrát ale s dirigentem Tomášem Braunerem. Nejdříve zazní symfonický Orion, který zkomponoval v roce 1979 kanadsko-francouzský skladatel Claude Vivier. Výrazně se tu uplatňuje zvuk trubky, která byla prý ve středověku nástrojem ohlašujícím smrt. Ta si pro autora přišla příliš brzy, v jeho 35 letech; 8. března 1983 (to jsme zrovna slavili MDŽ) byl ve svém pařížském bytě ubodán prostitutem, s nímž se seznámil ten večer v baru. Třicet minut symfonických gejzírů slibuje Koncert pro orchestr, jenž vzešel z velkolepé opery Marco Polo, kterou zkomponoval před čtyřmi lety čínský skladatel amerického střihu Tan Dun. Čtyři věty mají mnohoslibné názvy: Light Of Time Space, Scent Of Bazaar, The Raga Of Desert a The Forbidden City. Tento večer bude mít příležitost blýsknout se violoncellista Jiří Bárta; ujme se sólového partu v Azul pro violoncello, obligátní skupinu a orchestr, který v roce 2006 napsal argentinsko-izraelský skladatel Osvaldo Golijov. Jde v podstatě o barokní adagio pro 21. století. Ona tzv. obligátní skupina supluje barokní continuo, ovšem v tomto současném pojetí je tvořena hráčem na hyper-akordeon (tj. s elektronikou) a na bicí nástroje. Čtyřvětá kompozice je částečně inspirována verši chilského básníka Pabla Nerudy.
Veškeré informace lze najít na stránkách https://www.hfhk.cz/hudebni-forum-koncerty.php