Včera (17. 7.) zemřel ve věku 86 turecký skladatel İlhan Mimaroğlu, známý především jako jeden z průkopníků elektronické a konkrétní hudby. Narodil se v roce 1926 v Istanbulu, v Ankaře studoval práva, ale pak se začal věnovat naplno hudbě. Jeho osud nasměroval v roce 1955 stipendijní pobyt na newyorské Columbia University, kde se seznámil s aktuálními experimenty v elektronické hudbě. Kromě toho jej ovšem uchvátil jazz, a tak kromě toho, že se stal v roce 1958 autorem první turecké knihy o jazzu, zaplouval do jazzových vod i ve své práci. Kromě komponování působil po přesídlení do New Yorku jako producent vydavatelství Atlantic a založil i vlastní značku Finnadar Records. Spolupracoval na albech s Johnem Cagem, Karlheinzem Stockhausenem, Suzanne Ciani, ale také s Ornettem Colemanem a Charlesem Mingusem. Podílel se na hudbě k filmu Federica Felliniho Satyricon. S jazzovým trumpetistou Eddiem Hubbardem společně natočili v roce 1971 desku Sing Me a Song of Songmy, z níž pochází i skladba Threnody for Sharon Tate.
A ještě čistě elektronická poloha tvorby İlhana Mimaroğlu:
