Klaro znamená v němčině jasný, zřejmý, správný, pravdivý či skutečný. Tímto výrazem pojmenovala rakouská flétnistka a saxofonistka Karolina Strassmayer kvarteto, jež založila společně se svým hudebním a životním partnerem, newyorským bubeníkem Drorim Mondlakem. Koncem loňského roku vydala tato dvojice pod svými jmény dvě alba se skladbami pro kvarteto. Studiové a koncertní. Každé s jinými spoluhráči. Ale pokaždé Klaro…
Karolina Strassmayer urazila notný kus cesty v pravém i přeneseném smyslu slova. Z úhledné vesnice v rakouských Alpách přes jazzovou scénu v New Yorku, kde setrvala více než 15 let, až po členství coby první ženy v nejoceňovanějším evropském orchestru WDR Big Band v Kolíně nad Rýnem. Její diskografie čítá přes 80 titulů, z toho jako lídr nahrála deset alb. Drori Mondlak je ceněn jako jeden z nejkreativnějších bubeníků na mezinárodní jazzové scéně. Přes dvacet let působil v New Yorku; hrál s takovými osobnostmi, jako jsou Chris Potter, Lew Tabackin, John Hicks, Norman Simmons, Phil Markowitz či Ron McClure. Ve svém novém německém domově spolupracoval pak např. s Leem Konitzem, Barbarou Dennerlein, Chico Freemanem, Tonym Lakatosem a Pablem Heldem.
S osmou společnou nahrávkou Freescapes dvojice pokračuje ve svém tvůrčím dobrodružství, jež začalo v roce 2000 v New Yorku. Jejich vize naprosto svobodné hudby dosáhla na tomto albu dle jejich slov „dosud nejsilnější a nejautentičtější podoby“. Kvartetní sestavu tu doplňují pianista Rainer Böhm a kontrabasista Thomas Stabenow.
Album obsahuje třívětou improvizovanou Freescapes Suite a dalších šest skladeb. Některé pracují s výraznou melodikou, např. v úvodní části suity Sing To Me Of, nahrané pouze v duu, tympány v antré citují ústřední motiv z Coltraneovy Love Supreme. Nechybí ani cool jazz, jenž ústí nakonec do šťavnatého hard bopu (Courage), nabluesovělý a posléze expresivní hard bop (Aahhh!), to vše se saxofonem, a nádherné flétnové imprese, ovšem v kontrastu s vypjatým pianem (Both Held and Free). Pozoruhodné jsou dvě skladby pouze v podání bubeníka, protože rád užívá tympány, jeho hra je vyloženě melodická, nejde o žádné zběsilé tlučení (Hands and Feet Talking, závěrečná Octopus Dance). A pak jsou tu samozřejmě výlety do freejazzového a progresivního hájemství. A je co poslouchat! Ačkoli flétnistka nepřefukuje ani jinak nástroj „nešpiní“, hraje přesto dravě a vskutku výbušně (Mallets and Air, Sticks and Furries, Brushes Dancing).
Album Quiet Fortitude je prvním koncertním záznamem dvojice respektive kvarteta Klaro. Do bezmála 70 minut se vešlo devět skladeb, z nichž pouze tři byly předem zkomponovány, a to Karolinou Strassmayer. Dvojice sem zařadila spontánní interpretaci dvou kompozic z předchozího alba; stopáže Both Held and Free a Aahhh!, která živé album uzavírá, jsou pochopitelně delší. A znějí jinak, už proto, že tu hraje jiný kontrabasista, Hans Glawischnig, a místo piana zní mistrovský vibrafon Davida Friedmana. Je to úžasná jízda, ze které se tají dech. Přitom vyloženě freejazzové výrazivo je užito pouze ve skladbách Peacemaker´s Paradox (v duu se saxem) a ve více než desetiminutové, ohromujícím způsobem zpěněné Weaving, kterou já osobně považuji za absolutní vrchol nahrávky. Nechybí blues (úvodní New Beginnings), inspirace etnickou hudbou (Sun Rising, Again), impresionismem (Quiet Fortitude) a minimalismem (Short Story). Druhý vrchol neobyčejně strhujícího koncertního záznamu představuje bezpochyby Horizon s flétnovými impresemi a mysteriózním nádechem, jenž posléze ústí do jiskřivého a vznětlivého hard bopu.
Drori Mondlak & Karolina Strassmayer: Freescapes
Karolina Strassmayer & Drori Mondlak: Quiet Fortitude
Lilypad Music (https://www.karolinastrassmayer.com/contact)