Laura Jurd: Stepping Back, Jumping In

  
207

19. července vyšlo třetí autorské album mladé britské trumpetistky Laury Jurd, samozřejmě opět na její domovské značce Edition Records. Zove se Stepping Back, Jumping In. Ano, vrátila se zpět, až o sedm let, a to k debutu Landing Ground, kde poprvé zkřížila svoje pojetí jazzu se smyčcovým Ligeti Quartetem. Ovšem na novince do onoho „třetího proudu“ přímo skočila…

Tentokrát se obklopila čtrnácti hudebníky. Kromě smyčcového Ligeti Quartetu z Londýna, v němž hostuje violoncellistka Cecilia Bignall, zde najdeme střídající se trombonisty Raphaela Clarksona a Alexe Paxtona, dále hráče na euphonium Martina Lee Thomsona a kytaristu a banjistu Roba Lufta (před dvěma lety jsem zde recenzoval jeho sólový debut Riser); nechybějí ani Jurdové spoluhráči ze „superkvarteta“ Dinosaur () – pianista Elliot Galvin, kontrabasista Conor Chaplin a bubeník Corrie Dick, jehož tu posiluje ještě Liz Exell. Pozoruhodnými hlasy jsou tady navíc iránský kladívkový cimbál santur britsko-iránské skladatelky a zvukové umělkyně Soosan Lolavar a syntezátor i elektronika norské jazzové experimentátorky Anjy Lauvdal.

Všech šest rozměrnějších kompozic, z nichž polovina je z pera Laury Jurd, spojuje mnohdy až ďábelská proaranžovanost, kdy je posluchač vytrvale překvapován a udivován. Jazzová materie se noří do soudobé vážné hudby (a opačně) s neuvěřitelnou přirozeností a lehkostí, jež ale naplno vytěžuje posluchačovu pozornost a otevřenost. Ten se ani nedočká klasického sólového chorusu, který by bylo snadné sledovat; samozřejmě se blýskne trumpetistka, stejně tak trombonisté či kytarista, ale neméně vzrušující děj se odehrává mimo sólo, a to i v několika vrstvách současně.

V úvodním Jumping In (10:48) se na minimalistickém základě vrší dynamicky i barevně proměnlivé plástve v neobyčejných kombinacích, včetně lahodných zklidnění, zahušťování smyčci a žesti, občas se spodním elektronickým prouděním a dvojí erupcí bicích, a to vše ve jménu dobrodružného variování jediného tématu. Galvinova kompozice Ishtar, mimochodem nejrozměrnější (12:10), svým mysteriózně ambientním podložím a zvukovou naléhavostí vykresluje stejnojmennou mezopotámskou bohyni války a tělesné lásky (pozoruhodné spojení!). Mystérium zvukových barev se střídá se zvláštní směsicí dechovky, free-jazzu, romantické lyriky a spektrální hudby. Lolavarové I Am the Spring, You Are the Earth je zprvu sycena proměnlivě intenzivním smyčcovým dronem, postupným houstnutím a kontrapunktickým vyostřením nejdříve uvnitř smyčcového kvarteta, posléze v celém ansámblu. Nálady se mění, kříží, hrotí, a zadírají se pod kůži. Santur tomu dodává cizokrajnou příchuť. Více než devítiminutová skladba Jump Cut Shuffle je majstrštyk Jurdové pro smyčcové kvarteto, které zde může vytasit celou škálu výrazových prostředků a instrumentačních technik ve vzrušujícím budování kontrastních ploch. Závěrečné dvě minuty jsou pak vpravdě meditativní. Na dílku Companion Species autorsky spolupracovala Lauvdal s norskou tubistkou Heidou K. Johannesdottir; zprvu se to jeví jako world-jazz zahuštěný smyčci a ozdobený sóly trubky a trombonu, ovšem s přibývající elektronikou vytane na povrch nu-jazz, jenž se přetaví v říznou jazz-rockovou jízdu. Album zakončuje Stepping Back, kde vládne nádherně vzletná, klenutá melodie v romanticky slavnostním duchu. Hlavní part patří trubce, ale pod ní se toho děje tolik, že ji vlastně více cítíte, než slyšíte.

Summa summarum: novinka Laury Jurd je mistrovským dílem!

Laura Jurd: Stepping Back, Jumping In
Edition Records https://editionrecords.com/