- Inzerce -

Mladý a nebojácný jazz Chrise Pottera

V dravé a nespoutané saxofonové hře Chrise Pottera ožil tvůrčí odkaz pozdního Johna Coltranea.

Americký saxofonista Chris Potter vydal 14. května druhé album svého tria s nadějným mladým klávesistou Jamesem Franciesem a velezkušeným bubeníkem Ericem Harlandem. Trio pojmenoval Circuits podle názvu předchozího alba (jeho recenzi naleznete zde), to nové dostalo titul Sunrise Reprise.

Bezmála pětapadesátiminutová nahrávka (vydaná na CD i LP) vznikla za jeden den v loňském září, kdy se objevilo malé okénko v pandemickém tvůrčím bezčasí. Je na ní znát, že trojice muzikantů byla do nahrávání celá žhavá. Již v úvodním tracku Sunrise and Joshua Trees se posluchači dostává pořádná dávka moderního jazzu, který se sice vyhýbá rozvolněnosti a nespoutanosti free jazzu či současné avantgardy, ale o to více se energie promítla do výstavby jazzového universa, jak to činil i John Coltrane. Výchozí styl další skladby Southbound je sice hard bop, tolik frekventovaný a zdánlivě vyčerpaný, ale Potter k němu se svými spoluhráči přistupuje se zdravou drzostí a rozkládá ho na tři různorodé hlasy, aniž by ztratil přímočarost. Potterovi saxofonoví „hadi“ se střetávají s klávesovými podmalbami a elektronickými špinavostmi, do toho soptí bicí. V Serpentine se rytmika i saxofonové sazby zběsile kroutí v nepravidelných frekvencích, přesto improvizační proud, sebevíc překypující, neztrácí nit. A na ni aktéři navlékají zběsilá sóla. Po odlehčení v podobě klasické balady The Peanut v podobě duetu tenorsax a piano přichází více než 24 minut skvělé triové souhry ve dvou spojených skladbách Nowhere, Now Here / Sunrise Reprise. Po flétnovém entrée se posluchači dostává nepřetržitou intenzitou vrásněná, metamorfovaná a hnětená jazzové matérie se saxofonovým chrlením, řinoucími klávesami a bezmála houseovými bicími, do níž se dere i drum’n’bass a minimalismus, v závěru pak ambient.

Kdesi jsem četl Potterovo vyjádření, že chce zůstat mladý a nebojácný. Tak to se mu zatím daří!

Chris Potter Circuits Trio: Sunrise Reprise
Edition Records https://editionrecords.com/


Opera? Rave? OPERAVE!

Možnosti, úspěchy i limity setkávání operních hlasů s DJskou scénou.

Hermovo ucho – Frithova akcidentální hudba v Punctu

Mřížka je spolehlivým nástrojem dynamické rekombinace prvků na vícero úrovních. Nejdřív jez, pak s láskou vař.

Zkouška sirén: Smířili jsme se s tím, že jsme Američané

Raven Chacon a soudobá hudba národa Navahů.

Hudba jako prostředí péče

Hudba jako léčivý rituál, otevřený prostor, jako síť vztahů a nástroj empatie. Lyra Pramuk vystoupí v Praze.

Michal Rataj: Nebavilo by mě dělat „nabubřelou“ hudbu

Hudba ve filmu, společnosti i ve veřejném prostoru.

Lineární hudba Craiga Taborna

Nad novým albem „všežravého“ amerického jazzového klavíristy.

Komponování bez autora

Osobní zamyšlení nad konceptem propoziční hudby.

Zvuková dobrodružství v mikrosvětech

Rozhovor s Tomášem Šenkyříkem.

Klávesy Miroslava Beinhauera

Občas se říká, že dobrý pianista zahraje i na parapet. Pokud bych takový úkol chtěla někomu svěřit, byl by to určitě Miroslav Beinhauer.

Tvar, který dýchá

Kaleidoskopická hudba Matouše Hejla.