Etapy milostného vztahu v podání dvojice tureckých improvizátorů…
V březnu roku 2019 se kontrabasista Esat Ekincioğlu a bubeník Berke Can Özcan sešli v Istanbulu v Özcanově studiu, aby spolu natočili improvizaci na téma vývoj milostného vztahu od flirtu, naivity a intrik, přes vznícení vášně, ubývání intenzity, až k odeznění, eventuálně destrukci a rozlomení srdce. Zaznamenaný tvůrčí proces pak již nijak neupravovali, aby tak nenarušili přirozenou blízkovýchodní hymničnost a súfistický trans. Obě vrstvy nástrojů, elektrifikovaného i preparovaného kontrabasu a rozličných bicích nástrojů a perkusí, jsou zde v dichotomickém vztahu, přesto kongeniálně propojeny; záleží na přístupu, citlivosti, respektive zkušenosti posluchače.
Esat Ekincioğlu, jehož největším vzorem mezi basáky je Miroslav Vitouš, dokončil v roce 2015 studia v nizozemském Groningenu a již zde zůstal. Jeho pedagogy byli Koos Wiltemburg a Paul Berner. Ostruhy získával hraním a mistrovskými kurzy s Adamem Nussbaumem, Davidem Berkmanem, Alexem Spiaginem, Mattem Wilsonem a Stevem Altenbergem. Je členem jazz-punk-psychedelické úderky Kuhn Fu a také AVA Tria, jehož druhé album Digging the Sand jsem tady před časem recenzoval (zde).
Berke Can Özcan patří nejen mezi nejvyhledávanější bubeníky a perkusisty mladší generace, ceněn je však také jako producent pro společnost Who Are We Who We Are, která funguje jako label vydávající LP a studio, pořizuje field recordings a podobně. Dlužno pak dodat, že 7. srpna mu vyjde první sólové album, jež ponese titul Mountains Are Mountains, a to na berlínském labelu Bohemian Drips.
Album Lover and Beloved dvojice zamýšlela vydat i na fyzických nosičích, ale kvůli koronavirové pandemii zvolila pouze digitální podobu. Zamýšlený obal alba namalovala německá hudebnice a výtvarnice Helene Richter; vězte tedy, že pro zájemce je k dispozici 50 kvalitních tisků příslušného uměleckého díla (o rozměrech 40×50 cm), samozřejmě číslovaných a signovaných.
Až hypnotický účinek improvizačního toku má čas se naplno projevit, vždyť třeba hned úvodní skladba Mating Call/The Quarrel má 19 minut. Ekincioğlu je mistrem hry smyčcem, takže dokáže vykreslit i vzrušující arabský kolorit, zde volání muezzina. Také často vytvářený dronový tón je hutný a hustý, přičemž mění dynamiku i výraz. Převážně se pohybuje v dolním rejstříku, takže působí kontrastně k ševelení, burácení a cinkavým či kovově alikvótním barvám rytmických nátrojů. První půle je víceméně rozvolněná a tekutá, poté se ozve výrazný basový riff a rozvine se pravidelný rytmus, v němž se střídá klid s bouří, ve finále pak zvítězí až dětská hravost. Následuje více než čtrnáctiminutový trojlístek skladeb Days Of Peace / Days In Heart / Hell Fire. Ekincioğlův smyčec opět kouzlí, noří se do ambientní hlubiny a různě se rozvolňuje. Pozvolna se proud zahušťuje, nabývá na intenzitě, bicí střídavě vybuchují či udržují minimalistické proudění. Ke konci se oba protagonisté zcela osvobodí od jakékoli hmatatelné formy a propukne free jazz s naléhavostí až drtivou. V závěrečném kusu Yet, It Wasn´t Meant To Be drnčí preparovaná basa, škrká, rýpá, Ekincioğlu využívá také kontrabasového těla. Perkuse znějí zprvu výrazně asijsky, meditativně, poté bobtnají, doslova rozkvétají, zatímco basa materii ve finále zahušťuje zběsilým tepem. Koncem je potom posluchač doslova vyplivnut…
Esat Ekincioğlu/Berke Can Özcan: Lover and Beloved
https://esatekincioglu.bandcamp.com/releases