Petr Kotík zve do Ostravy

  

Poslední květnový večer zavítala Ostravská banda na Pražské jaro a doufejme že této interregionální spolupráce bude jen přibývat. Naplněné divadlo Archa bylo svědkem jednoho z nejodvážnějších večerů letošního festivalu – vyvážený program otevírala skladba Petra Cíglera Entropic Symphony, před přestávkou následovala komornější Memoire/Erosion od Tristana Muraile, v druhé polovině se pak skladatelsky přestavil umělecký vedoucí a dirigent Petr Kotík se svým smyčcovým kvartetem Torso, jehož skoro minimalistická práce s omezeným množstvím prostředků skvěle připravila půdu pro závěr večera, Klavírní koncert Györge Ligetiho.

Ostravská banda působila dojmem dynamického, mezinárodního tělesa na nejvyšší interpretační úrovni, excelentně doprovázel belgického sólistu Daana Vanderwalleho, a po potlesku nakonec došlo i na přídavěk ve formě čtvrté věty Ligetiho koncertu.

Koncert měl zároveň sloužit jako ochutnávka pro pražské publikum – od 16. do 31. srpna totiž probíhá festival Ostrava Days, který se bude odehrávat nejen v tradičních prostorách Domu kultury města Ostravy, ale i v multifunkční hale GONG, v Dole Michal či Kostele sv. Václava. Do klubu Parník zavítá na Klubovou noc transylvánské uskupení Szászcsávás Band a v Galerii výtvarného umění se odehraje minimarathon elektronické hudby. Největším komerčním lákadlem je koncert Philipa Glasse 16. srpna, který Ostrava Days posunul do i mainstreamových médií.

Petr Kotík je skladatel, dirigent a flétnista, který v roce 1969 emigroval do Spojených států. V roce 1999 založil festival Ostravské centrum nové hudby, v roce 2001 se konal první festival Ostrava Days, který se od té doby odehrává obrok. V roce 2005 přibyl ansámbl Ostravská banda, který doprovázel i představa při prvním ročníku festivalu New Opera Days Ostrava, který se s velkým úspěchem konal loni v létě. Petr Kotík žije v New Yorku, kde již od sedmdesátých let vede ansámbl S.E.M., který se zaměřuje na interpretaci děl jak žijících skladatelů, tak klasiků dvacátého století jakými jsou John Cage či Morton Feldman.

 

Festival Ostrava Days je v českém kontextu vyjímečný zejména svým hvězdným mezinárodním obsazením, jak mezi interprety v Ostravské bandě tak mezi přizvanými skladateli, kteří taktéž vyučují na Ostrava Days Institute, jenž proběhne od 12. srpna. Jsou tato spojení spíše výsledkem vaší dlouholeté mezinárodní práce, či za ní vděčíme organizačnímu týmu?

 Obojí. A situace se také mění.  Zpočátku, kdy nikdo nevěděl, co Ostravské dny jsou, bylo rozhodující to, že jsem tyto „hvězdné“ osobnosti přímo pozval sám. Vždy se to odehrálo v rámci telefonického rozhovoru, třeba jsem zavolal Andriessenovi a hned jsme se domluvili. Buď jsem se s nimi leta dobře znal, nebo oni věděli, kdo jsem – to byl na příklad případ s Kaijou Saariaho, ta také bez jakýchkoliv zábran přislíbila účast. To samozřejmě platí dodnes. Philip Glass je nadšen z příležitosti přijet do Ostravy a je to následkem naší komunikace. Známe se velmi dobře více než 40 let. To je ale jen jeden aspekt. Bez velmi dobré práce organizačního týmu by  to všechno bylo málo platné.

 

Permanentka na všech osmnáct koncertů festivalu stojí neuvěřitelných 450,-…

Zde se musím omluvit. O cenové politice OD emám ponětí. Zeptejte se na to Renáty a Kristýny (všiml jste si že celý manažerský tým jsou ženy?)

 

Na programu se objeví skladby mladých českých skladatelů (Chaloupka, Bakla, Cígler), lektorů Ostrava Days Institute (Ablinger, Wolff, Lang, Bauckholt) „klasika“ 20. století  (Cage, Xenakis, Ligeti). Jakým způsobem je postavena dramaturgie a do jaké míry je festival propojen se skladatelským programem již zmíněného Ostrava Days Institute?

Jsou skladby, které chceme uvézt, pak jsou skladby, které navrhnou naši spolupracovníci, a pak je tu závazek ke studentům – zařadit co možná nejvíc jejich kompozic.

Na přednášky a workshopy se skladateli i přizvanými interprety – mimo jiné houslisté Pauline Kim a Conrad Harris, klavíristé Joseph Kubera a Daan Wanderwalle či sopranistka Marianne Pousseur – přijede pětatřicet skladatelů z Číny, Jižní Afriky, Kanady, Lotyšska, Maďarska, Nizozemí, Německa, Iránu, Irska, Izraele, Polska, Slovenska, Španělska, USA, Velké Británie a samozřejmě České republiky. Festival je součástí veřejné sféry; kulturního dění města Ostravy. Jakou roli má vedle něj institut pro mladé skladatele?

Festival a institut jsou naprosto propojené. Jeden bez druhého by nedával dohromady to, co Ostravské dny jsou.

 

Na festivalu budou provedeny i některé vaše skladby – jak zvládáte skloubení funkcí kreativního skladatele a organizovaného pořadatele?

Zvládám jí špatně, ale přece to zatím jinak nejde. Organizační práci dělám z nutnosti, kdy někdo jiný dělal to, co dělám já, vykašlal bych se na to – a to platí o New Yorku, stejně jako o Ostravě, nebo lépe řečeno ČR. Jsou umělci, kteří jsou zahleděni sami do sebe, a jsou jiní, kteří bychom mohli nazvat „aktivisté“. Já patřím k těm druhým.

 

V Ostravě každé léto probíhá ještě jeden zajímavý festival, Colours of Ostrava. Neplánujete v rámci oslovení nového publika spolupráci se stálicí osravské kulturní scény?

Ostrava je malé teritorium a všechno se tam prolíná. Na příklad právě proběhla dohoda mezi Zlatou Holušovou z Colours of Ostrava a Renátou Spisarovou o tom, že Colours budou propagovat koncert Philipa Glasse.

 

Ostravské dny probíhají od 16.8. Permanentka na všechny koncerty kromě úvodního provedení Music in Twelve Parts stojí 450,-. Novinkou jsou studentské lístky na koncert Philipa Glasse, taktéž za 450,-.

 http://www.newmusicostrava.cz/ostravske-dny/