- Inzerce -

Berke Can Özcan – Skvělá deska je skvělá deska

Ocelové bubny, zvonkohra, gongy, aquadrum, vibrafon, preparované piano, indické harmonium, dřevěné kulatiny, různé kalimby a vlastnoručně vyrobené nástroje ze starých klíčů, květináčů, bambusu, zvonků z kol, slámových košťat, starých dětských hraček a zahradní hadice, dokonce i hrací automat s buddhistickou modlitbou, tak na to všechno hraje i s pomocí elektroniky na svém prvním sólovém albu Berke Can Özcan.

O tomto tureckém improvizátorovi jsem se zmiňoval nedávno v souvislosti s duetovým albem Lover and Beloved, jež natočil s kontrabasistou Esatem Ekincioğlu. Tentokrát jde více o komponované skladby, jež v sobě pojí ambient, elektroakustickou a elektronickou hudbu s bezmála šamanskými rytmy a polyrytmy. Özcan ostatně hraje nejčastěji sám, neboť, jak říká, „založil a zabil mnoho kapel“. A je neustále na cestách za zvuky různých koutů planety, o kterých se téměř neví. „Všechny zvuky vznikaly, nebo byly přinejmenším zdobeny smutkem, vášní, agónií, zvědavostí, vzrušením, osamělostí, blažeností, nostalgií, hořkostí, radostí,“ dodává tvůrce. Album natočil ve studiu Blue Kite Audio v Istanbulu, masteroval jej pak Andreas Kauffelt v berlínském Schnittstelle a jako digitalní album a LP ho 7. srpna vydal progresivní berlínský label Bohemian Drips.

Celým albem se proplétají ty nejroztodivnější rytmické a zvukové vrstvy. Ty jsou nebývale plastické, šťavnaté, čerstvé, kontrastní, živé. A to doslova. Ve vrcholné skladbě Giant´s Sleep znějí zvířata, děti; brunátný elektroakustický monolit navíc prorůstá vinylovým praskotem, hrozivým žesťovým zvukem, šelestěním a oddychováním. V Mouth Of a Volcano se alikvótními vlnami a zvrásněným elektronickým mračnem proplétá hejno kejhajících tažných hus; ovšem posléze je smete rytmická tlaková vlna, gradující a intuitivně proměnlivá. A také závěrečný Sonar, drásaný minimalistickými vrypy a prosycený roztodivnými zvuky, který ústí nakonec do akordeonové toccaty, zvuků města a klapotu koňských kopyt. Ovšem každá z desítky skladeb stojí za soustředěný, ponorný a opakovaný poslech. Úvodní The Shepherd čpí čerstvým horským vzduchem, Roots jsou vrostlé do preparovaného piana a poškrábaného vinylu, aby z nich pak vykvétaly bicí nástroje, v Membrane kouzlí Özcan zvukový prostor, v němž se line drone, perkusivní tep, vibrafonové perlení a vše elektroakusticky graduje. Kompozici Low Tide and High Tide vládne rytmicky a dynamicky kolísavý minimalismus s několika freejazzovými bouřkami preparovaného klavíru v závěru. Enovským ambientem je sycen Mangrove, rozčepýřeným, šťavnatě čerstvým a intenzivním ambientem zase Igloo. Skvělá deska!

Berke Can Özcan: Mountains Are Mountains
Bohemian Drips https://bohemiandrips.de/


Ten, který se nevrátil

Zemřel Brian Wilson, mimo jiné průkopník DIY přístupu v populární hudbě. Sluníčkový optimismus Beach Boys je skvrnitější, než se na první opalovačku zdá.

Pod povrchem cella a klavíru

Violoncello Matthiase Lozenze s klavírem Miroslava Beinhauera v pětici skladeb provedených v žižkovském Atriu.

Červen v Hudební 3

František Hruška, gobi_10k, Best Before End. Jérôme Noetinger a Petr Vrba.  Durman / Posejpal Duo. Trojice koncertů a poslechových večerů v redakčně-setkávacím prostoru mezi Kampou a Petřínem.

Zkouška sirén: Kyber Erben a Národní Elliott

Zrození experimentu z ducha socialistických kancelářských strojů.

Arvo Pärt 90

Dvě protikladné linie zvonečků, štěstí zažít „svou dobu“ a sbor spíše komorní než filharmonický.

Hermovo ucho – Neklidný duben aneb Roztržená struna intonarumori

Na turné, v operách, v žaláři národů, amfiteátru i atriu. Nu, co se hýbe, to zní.

Vzpomínka na Jaroslava Paláta

Před třiceti lety zemřel Jaroslav Palát, zakladatelská osobnost české industriální hudby. Připomínáme jej rozšířením textu, který pro nás před dvanácti lety napsal jeho hudební souputník.

V rukou i v hlavě

Dva mimořádné klavírní recitály koncertní řady Lichtzwang: dámský i pánský.

Nevyzkoumatelné

„Umění jako výzkum“ žádné není. A „výzkum umění“ neexistuje.

Přehled soudobé hudby na Pražském jaru

Jarní sklizeň premiér v rámci festivalu oslavujícího osmdesát let existence.