Dva roky po svém zatím posledním plnohodnotném albu Seasons vol. 1 a čtvrt století po tom předposledním vydal Jan Hammer, světoznámý průkopník hry na elektronické klávesové nástroje, zvláštní kolekci: dvacetiminutovou sbírku demoverzí svých různých skladeb z období přibližně od konce osmdesátých let po současnost.
Na jazzovou planetu Zemi opět vtrhl britský Dinosaur. Svých deset let života oslavil třetím albem, tentokrát s akustičtějším zvukem. Progresivita zůstala…
17. dubna vyšlo na značce Edition Records netrpělivě očekávané druhé album britského kytaristy Roba Lufta. A ten nezklamal. V jeho vizi od sebe nemusíte rozlišit život a jazzový tanec.
Na životopisné informace skoupá plzeňská kapela Marcel Gidote‘s Holy Crab sama sebe řadí do škatulky progressive rock, psychedelic. Ovšem jejich albový debut Bay Of Roots, vydaný na pražské značce Polí5, ve mně vyvolává spíše rozpaky…
Původem dánská, ale v Norsku žijící saxofonistka Signe Emmeluth se u nás představila coby zaskakující hráčka v Large Unit Paala Nilssena-Lovea loni na loňském 25. ročníku Mezinárodního festivalu Jazz Goes To Town v Hradci Králové.
Ve formaci Love_Me se sešly tři výjimečné osobnosti. Za svobodného bubnování Michaely Antalové v něm obdobně neomezeně pracují se svými hlasy a se záznamy své okolní reality v textové i audio podobě Lucie Páchová a Ivan Palacký.
Pozoruhodný autorský debut bubeníka, na němž jsou bicí pouze zvukomalebným nástrojem.
Už předchozí album Sauti Mafuta pražské etno – drum´n´brassové úderky Tygroo ve mně vzbuzovalo nefalšované nadšení. Nejinak je tomu v případě jejich dalšího titulu s podivným titulem TgzZ DgzZ, jež vydal nezávislý děčínský label Červený kůň.
Na norském labelu AMP Music & Records vycházejí vskutku pozoruhodná debutová alba mezinárodních uskupení muzikantů s mladou krví. Nejinak je tomu i v případě desky Forests norsko-italského kvarteta Silent Fires, která spatřila světlo jazzového světa 6.prosince.
V minulosti nás v hudbě často překvapovala do té doby nečekaná žánrová spojení – např. jazzu a hiphopu, rapu a folku, fascinoval nás fenomén world music. Vždy šlo o setkání pro posluchače nějakým způsobem nesourodých hudebních proudů, někdy setkání koncepčně promyšlené, někdy povrchní. Pražská kapela Avokaduo hlásí, že nynější mladá generace již tyto dřívější dualismy nehodlá dále řešit.