Když bubeník maluje zvuk

  

Pozoruhodný autorský debut bubeníka, na němž jsou bicí pouze zvukomalebným nástrojem.

10. ledna se díky norskému labelu AMP Music&Records objevilo první sólové album dánského bubeníka Lauritse Hyllesteda; zove se Darling River, vyšlo jako LP a bubnuje se na něm skutečně minimálně. Bicí nástroje tu především „jen“ ševelí, šuškají, malují, zpívají, noří se, třou a hladí. Hyllested se zde totiž prezentuje především jako skladatel a aranžér zvukomalebně bohaté fúze skandinávského jazzu, ambientu a soudobé komorní hudby.

Hyllested se ve studiu obklopil výrazně tvůrčími hudebníky dvou generací, kteří patří ke špičce dánské experimentální scény. Pětadvacetiletý kytarista Rasmus Oppenhagen Krogh hraje stabilně v bubeníkových formacích, nejčastěji v triu či kvartetu. Pak jsou tu dva elektroničtí mágové – Jakob Littauer (projekty ambientní, nu-jazzové či synth-popové např. ve skupinách ElectroJuice či Jatoma) a Valdemar Kragelund (aka Merdh Laleh, jenž vloni v létě vydal skvělé album Water For Your Eyes). Ozve se také saxofon a klarinet Larse Greve z hvězdné post-jazz-rockové kapely Girls In Airports (jejíž zatím poslední dvě alba jsem zde recenzoval). Nejvýraznějšími instrumentalisty Hyllestedova sólového debutu jsou dvaatřicetiletý pianista (a na albu také hráč na celestu) August Rosenbaum, jenž má na kontě třeba dánské Best alternative album 2017 za nahrávku Vista, a trumpetista Kasper Tranberg, nesmírně zkušený muzikant (roč.71), jenž hrál snad s každým, kdo něco v současné progresivní hudbě znamená. A aby toho nebylo málo, zapojuje se též smyčcové kvarteto Halvcirkel; jde o cele ženský soubor, jenž působí od roku 2015 v Kodani a kromě tamních skladatelů (Signe Lykke, Anders Lauge Meldgaard, Nick Martin) jsou v jejich portfoliu třeba Terry Riley, Pärt, Glass, Šostakovič, Britten či Ravel.

Celé album je hodně ponorné, křehké, niterné, s výraznou ambientní náladou. Ovšem to neznamená, že se na povrch neprodírají emoce a neotvírají rány. Ty jsou ale vzápětí rozpuštěny v lahodných a mnohdy chvějivých témbrech. Nejvíce sólových příležitostí tu má trumpetista (a též kornetista). Jeho chorusy dokáží být typicky seversky zasmušilé, zvláště, když jsou podmalovány smyčcovými drony (Darling River, Dreams And Blues For What Could Have Been), nebo vznětlivé, naléhavé, přesto nesmírně melodické, jako je tomu v případě kompozice Holding či Ryder (Celeste Rebuild). Tady, jak titul napovídá, hraje velkou roli celesta (Rosenbaum), jež zde na smyčcovém a kytarovém podloží staví minimalistický monolit; z něho se pak vyloupne onen excelentní part trubky. Piano i kytara nejčastěji protkávají ambientní povlak a postupně ho zahušťují; zářným příkladem budiž Dream Beings. Deska vrcholí poslední dvojicí skladeb, shodou okolností nejdelší a v samotném finále nejkratší. Desetiminutová Yondershore je zároveň kompozičně i aranžérsky nejbohatší; od hororové psychedelie, názvuků noise, elektronických špinavostí, víření bicích a hutných kytarových vyhrávek se hudební tok prodere k rozněžněné rytmice, sólům kytary a trubky, aby se pak vzepjal k jásavým břehům s výraznými kytarovými riffy a elektronikou obohaceným klarinetem. Goodyear (4:18) pak sytí preparovaný klavír a rozechvělý part saxofonu.

Chutný vinyl!

Laurits Hyllested: Darling River
AMP Music&Records http://www.ampmusicrecords.com/