Pražské jaro

Druhá sbírka soudobé hudby z Pražského jara.

Uplynulý rok z hlediska partitur a zapsané hudby.

Čtyři možné podoby dramatu v hudbě.

O soudobé hudbě a její nové koncepci na Pražském jaru, díl 2.

O soudobé hudbě a její nové koncepci na Pražském jaru, díl 1.

Festival Pražské jaro přichází s novým projektem věnovaným soudobé hudbě – Prague Offspring. Holešovické Centrum současného umění DOX ve dnech 27. a 28. května ožije tím nejžhavějším ze současné mezinárodní i domácí scény.

Erotika, fyzická rozkoš i vznešené city a duchovní zásnuby jdou ruku v ruce v textech středověkých trubadúrek, jejichž hudba zůstala až na jednu výjimku zcela zapomenutá. Po osmi stoletích zhudebnil staré básně skladatel Michal Nejtek. Premiéru jeho kompozice Trobairitz uvedl festival Pražské jaro.

Již delší dobu se v tvorbě dvaačtyřicetiletého skladatele Jiřího Kadeřábka vytváří pomyslný oblouk mezi moravskou a čínskou tradicí. Platí to i pro dosud neprovedenou skladbu Nanyin, která měla zaznít na opožděném koncertu festivalu Pražské jaro.

Pražské jaro v Brně, celosvětová meditace zvukem a terénní nahrávky z karantény. Pár tipů na kulturu v době izolace.

Aether je v řecké mytologii jméno pro personifikovanou oblohu či prostor. Ve starých fyzikálních mýtech se tak nazývala látka, díky které se údajně šířilo elektromagnetické vlnění. Na oba tyto významy naráží titul skladby Jakuba Rataje