Nervozita. Rostoucí napětí. Pocit tísně. Únava. Nemožnost úniku. Bezvýchodnost. Panika. To jsou pocity, které obvykle prožívám když zopakuji tragickou chybu a neztlumím po zprávách hudbu na Radiožurnálu. Hudební dramaturgie této stanice vycvičila moje prsty v dokonalém ovládání potenciometru hlasitosti autorádia. Tentokrát, ale byla moje pozornost nějak oslabena a já dostal plný zásah Petrem Jandou, nějakým prehistorickým Collinsem a navrch ještě KO od Divokého Billa.
Taková expozice koncentrované populární hudbě si vyžádala okamžitou dávku protijedu. Poté, co jsem v marné naději projel několik komerčních stanic, zastavilo se vyhledávání překvapivě na Vltavě. Ani na jejích vlnách ke mně obvykle nepřiplouvají koráby neotřelé hudby, tentokrát jsem ovšem zbystřil okamžitě. Z reproduktorů se valily kadence asociujících slov, písmen, termínů, zkratek, čísel názvů ve strhujícím tempu, střídavém metru v dialogu s hudbou – orchestrálními motivy, mikrotonálními akordy a flažolety. Poezie. Byl jsem jako u vytržení. Už dlouho mě nic tak silně nezasáhlo. Emotivní dílo překypující významy, provokující k myšlení a přitom srozumitelné a formálně originální a hravé! Co to sakra je? S chutí jsem doposlouchal až do konce více než hodinového představení a hned jsem zamířil k nejbližší benzínce, abych začal gůglit.
Ukázalo se, že jsem právě slyšel premiéru nové opery Martina Smolky a Jiřího Adámka Sezname otevři se!, kterou Český rozhlas odvysílal v přímém přenosu z festivalu Dny nové opery Ostrava NODO 2014. Účinkovali Jan Mikušek (kontratenor), Boca Loca LAB, Canticum Ostrava a Ostravská banda. Zdá se, že je to konstelace mimořádně šťastná pro hledání nové hudby, a také myslím, že Martin Smolka dokonale porozuměl libretu Jiřího Adámka, inspirovanému knihou Bludiště seznamů od Umberta Eca. Díky!
Text Petra Bakly o NODO z aktuálního čísla HIS Voice si můžete přečíst zde.
