- Inzerce -

Uthando: Nenutits

Již od roku 2019 se na naší jazzové scéně pohybuje sedmičlenný projekt Uthando, 1. prosince loňského roku vydal své již druhé album, opět pod hlavičkou vydavatelství Ma Records, které v posledních letech nejaktivněji mapuje dění na mladé jazzově avantgardní scéně.

Členy kapely pojí nejen žánrový zájem, ale i přátelství především skrze studia na Konzervatoři Jaroslava Ježka, i proto si zvolili název Uthando, což v jazyce Zulu znamená láska. Již na první eponymní desce (2020) nám kontrabasistka Klára Pudláková, vokalistky Kateřina Vacková a Anežka Matoušková, houslistka Jana Havláková, saxofonista Jan Michálek, klavírista Jan Pudlák a bubeník Jakub Švejnar sdělili, že je zajímá tvorba a interpretace náročnějších a členitějších skladeb, jež umožňují propojení mnoha rozličných inspirací a jejich využití v kompoziční výstavbě i ve volné či různě řízené improvizaci. V devíti většinou kolektivně vytvořených skladbách tak míchají vlastní odstíny z palety nejen celých jazzových dějin, ale i dalších žánrů, ve vyváženém poměru vážnosti i hravosti, jak ostatně naznačuje i název alba, Nenutits.

Otevírá jej více než pětiminutový kus Běh nefideksja, vícehlasý hymnus v něm střídají sólové, především vokální improvizační vstupy, aby se ve druhé části chopilo vedení především zadumané kontrabasové ostinato, okolo něhož si pak kapela vybuduje cestu od komorního instrumentálního tématu až k houstnoucím rytmickým strukturám. Jako jisté programové prohlášení lze pak chápat následující více než osmi a půl minutovou skladbu Music for Uthando. Z proaranžovaného kolektivního groovu a melodicky klenutého dvojzpěvu se tu dostaneme i k jakémusi postbebopovému sprintu, rozvolněnějším improvizacím, aby nakonec závěrečný návrat k tématu připomněl třeba i blízkovýchodně laděné nálady skladeb Johna Zorna pro jeho formace Masada. K podobně „masadovskému“ vyznění ještě silněji směřuje i kompozice Love and Dance, ale i tehdy si Uthando zvládají udržet svůj osobitý aranžérský rukopis daný ostatně již nepříliš obvyklým nástrojovým obsazením. Ve skladbě Smíření bychom tak zase mohli posuzovat, zda inspirací pro některé motivické kombinace nebyla náhodou první alba Mahavishnu Orchestra, ale vzápětí si uvědomíme, že šlo jen o pár střípků z kaleidoskopu nápadů, který hned do sousedství organicky prováže i komorní zvukově hledačskou pasáž, hrátky s polyfonií či s romantickou estetikou, na skočné či hypnotizující rytmy se tu pak také dlouho nečeká. Každý kus na desce zkrátka vypravuje svůj vlastní hudební příběh, vždy s nečekanými zvraty.

Na této desce si lze užít spoustu nápaditých aranží, skladatelských či improvizačních nadžánrových fines, pozoruhodnou souhru i osobité hráčské výkony. Vřele doporučuji k poslechu.

Uthando: Nenutits
Ma Records (https://marecords.bandcamp.com)


Hermovo ucho – Chvála dlouhověkosti

Stoletý Marshall Allen vydává první desku pod svým jménem, o dva roky mladší Milan Grygar stále vystavuje nová díla, osmdesátiletý Anthony Braxton pracuje na šestatřicetidílné opeře.

Jiří Durman a Miroslav Posejpal: Nové a nové spirály

V kavárně s věrozvěsty české improvizace.

Ten, který se nevrátil

Zemřel Brian Wilson, mimo jiné průkopník DIY přístupu v populární hudbě. Sluníčkový optimismus Beach Boys je skvrnitější, než se na první opalovačku zdá.

Pod povrchem cella a klavíru

Violoncello Matthiase Lozenze s klavírem Miroslava Beinhauera v pětici skladeb provedených v žižkovském Atriu.

Červen v Hudební 3

František Hruška, gobi_10k, Best Before End. Jérôme Noetinger a Petr Vrba.  Durman / Posejpal Duo. Trojice koncertů a poslechových večerů v redakčně-setkávacím prostoru mezi Kampou a Petřínem.

Zkouška sirén: Kyber Erben a Národní Elliott

Zrození experimentu z ducha socialistických kancelářských strojů.

Arvo Pärt 90

Dvě protikladné linie zvonečků, štěstí zažít „svou dobu“ a sbor spíše komorní než filharmonický.

Hermovo ucho – Neklidný duben aneb Roztržená struna intonarumori

Na turné, v operách, v žaláři národů, amfiteátru i atriu. Nu, co se hýbe, to zní.

Vzpomínka na Jaroslava Paláta

Před třiceti lety zemřel Jaroslav Palát, zakladatelská osobnost české industriální hudby. Připomínáme jej rozšířením textu, který pro nás před dvanácti lety napsal jeho hudební souputník.

V rukou i v hlavě

Dva mimořádné klavírní recitály koncertní řady Lichtzwang: dámský i pánský.