Vicki Bennett, její dvojznačný pseudonym a audiovizuální koláže.
„Náčelníku, proč nás lidi nemaj rádi,“ ptá se Vladimír Pucholt Jana Vostrčila ve Svatbě jako řemen a já si přitom vždycky vzpomenu na Vicki Bennettovou, která od roku 1991 tvoří pod značkou People Like Us, jež ale může nést i leccoszahrnující význam Lidé jako my. To je ona a o tohle jí jde.
Vicki Bennett, královna britské plunderfonie a neúnavná kolážistka popkulturních audiovizuálních artefaktů, na svém bandcampu k Ježíšku připomněla (vydavatelsky zrecyklovala) nejednu lahůdku ze svého obsažného katalogu k volnému stažení. A než se do toho dáte a pak se obrátíte na UbuWeb, kde toho má taky spoustu (kompletní dílo, jak se kdysi říkalo, už asi ne), zde je pár videí, protože proč v digitálním světě cutandpastovat jen hudbu?
Začněme upoutávkou k filmu Citation City (brand new v roce 2017).
Jako by youtube vynalezli pro ni.
Remix projevu, který americká básnířka a profesorka Elizabeth Alexanderová pronesla při inauguraci Baracka Obamy.
PS: Jedno nehýbací video, protože na podzim Vicki Bennettové (mimochodem, v roce 2014 byla v Ostravě headlinerkou festivalu Pohyb-Zvuk-Prostor) vyšlo první studiové album snad po osmi letech. Za menší velkou událost to ve svém výročním přehledu označil magazín Wire. Obšírnější zprávu přineseme.
PPS: No jo…
