- Inzerce -

Zápisky melomanovy 51

Festival Jazz Goes To Town sice funguje skvěle a přináší do Hradce Králové nové zážitky, ale město se k místní kultuře rozhodlo otočit zády.

Když jsem před třemi lety napsal v závěru svých Zápisků melomanových 18 optimistická slova o tom, že tehdejší ročník festivalu Jazz Goes To Town přepsal jazzovou mapu města Hradce Králové a připravil posluchače na další boření jazzových zdí a hranic, zmnožení horizontů, měl jsem pravdu. Letošních pět dnů (8.– 12. října) vskutku otřáslo městem. Jenže když opojení odeznělo posledním koncertem (bylo to triumfální vystoupení čtrnáctihlavého skandinávského free-jazzového ansámblu Paal Nilssen-Love´s Large Unit), prodrala se na jazyk pachuť. Nikdo nečekal, že samo město vrazí festivalu dýku do zad. Byť jistá nevole k hudební (i jiné) progresivitě probublávala od chvíle, kdy se městského křesla ujala koalice politických stran, jež slibovaly všem občanům „přátelskou veřejnou správu a pestrý život ve městech a obcích,“ ba přímo, že „bude líp.“ A které ještě letos 8. ledna podepsaly koaliční programové prohlášení pro Hradec Králové, kde doslova stojí: „Budeme i nadále podporovat městské akce v cyklu Calendaria Regina, podle možností rozpočtu zvýšíme finanční podporu tohoto programu.“ A ejhle, město dotace na tradiční kulturní akce, včetně festivalu Jazz Goes To Town, naopak brutálně přiškrtilo. Ano, brutálně, byť mínus tři miliony se optikou celkového městského rozpočtu zdají marginální. Ale pro některé kulturní projekty je to až vražedné.

„Rozhodli jsme se, že budeme šetřit prostředky. Stejně jako jsme se rozhodli v oblasti kultury, chystáme podobnou restrikci i v podpoře akcí sportovních a ostatních,“ vyjádřil se primátor Alexandr Hrabálek. A náměstkyně primátora Věra Pourová dodala: „Uvažovali jsme o tom, jak nalézt peníze na věci, které je potřeba realizovat, to znamená třeba opravit sociální byty. Dotace na některé akce, které byť byly oblíbené, podle našeho názoru poskytnout nelze.“ Bohulibé, ach ano, konečně bude líp!

Jazz Goes To Town dostane o 150 tisíc korun méně. Organizátoři budou muset pravděpodobně zkrátit festivalové dění o jeden den. Což jej ochudí minimálně o dva koncerty, spíše ale o víc. Příští ročník, již šestadvacátý, bude obsahem naplňovat nový dramaturg Michal Wróblewski. Nezávidím mu to. Doufejme, že jako muzikant mezinárodního renomé udrží díky kontaktům kvalitu, byť s nižšími financemi.

Podpora festivalu Sborové slavnosti spadne o polovinu: z letošních 300 tisíc na pouhých 150! Ve městě jedinečné tradice pěveckých sborů, jako jsou světoznámí Boni Pueri či Jitro! „Od města jsme svého času cítili i nemateriální podporu, zkrátka chtělo, abychom to dělali, a byla i vůle nám pomoci. Jenže tenhle vzkaz je opačný a strašidelný,“ nechal se slyšet ředitel Sborových slavností Richard Uhlíř. „Ročník 2020 se konat určitě bude, kdybychom jej zrušili, byla by to velká ostuda. Další rok ale v Hradci už pravděpodobně nebude. Tady se nám to už dělat nechce. Budeme muset hledat jinou lokaci, kde by nás mohli podporovat více.“

Náměstkyně primátora Pourová reagovala takto: „Mrzelo by mne, kdyby některé akce z Hradce odešly. Chtěla bych s nimi diskutovat a vysvětlit jim náš cíl šetřit. Myslím si, že se to snažíme dělat citlivě a současně projednávat. Je nám jasné, že nás za to nikdo nebude chválit, protože jakákoli restriktivní opatření bývají vnímána negativně. Avšak rétorika některých mě opravdu nemile překvapila. Já jsem ale pracovala na Nejvyšším kontrolním úřadu a nějakého vyhrožování se nebojím.“ Jedním dechem pak organizátorům kulturních akcí vzkázala, že tuto změnu v grantové politice dokonce měli očekávat již s nástupem nového vedení. Toho samého vedení, jež se v programovém prohlášení hradecké koalice zavázalo, že „Dostaneme kulturu do ulic a na náměstí, že (znovu opakuju již výše citované) Budeme i nadále podporovat městské akce v rámci cyklu Calendarium Regina, dle možnosti rozpočtu zvýšíme finanční podporu tomuto programu a v neposlední řadě (abych použil oblíbenou stranickou floskuli) Budeme podporovat tradiční festivaly!!!“ Nepřipadá vám to přinejmenším divné?

O celých 300 tisíc přijde Open Air Program coby součást festivalu Divadlo evropských regionů.  „Prostor pro inovaci a udržení kvality při takovém snížení je naprosto minimální,“ upozornila Barbora Hodonická, ředitelka pořádající neziskovky Kontrapunkt. „Počítáme, že budeme muset snížit počet představení a že možná nebudeme moct užívat všechny prostory jako dosud, což je velká škoda, protože to město ozvláštňovalo.“ A poté dodala: „My jsme se informace o snižování dotací dopátrali sami, jinak bychom se o tom od nikoho z magistrátu nedozvěděli.“ A důvod takového razantního snížení? Open Air Program se v očích města údajně víc podobá pivnímu festivalu!

Poslední zprávou je, že Hradec Králové necouvne a dotace na tradiční kulturní akce nechá přiškrcené.

Ámen!


Hermovo ucho – Chvála dlouhověkosti

Stoletý Marshall Allen vydává první desku pod svým jménem, o dva roky mladší Milan Grygar stále vystavuje nová díla, osmdesátiletý Anthony Braxton pracuje na šestatřicetidílné opeře.

Jiří Durman a Miroslav Posejpal: Nové a nové spirály

V kavárně s věrozvěsty české improvizace.

Ten, který se nevrátil

Zemřel Brian Wilson, mimo jiné průkopník DIY přístupu v populární hudbě. Sluníčkový optimismus Beach Boys je skvrnitější, než se na první opalovačku zdá.

Pod povrchem cella a klavíru

Violoncello Matthiase Lozenze s klavírem Miroslava Beinhauera v pětici skladeb provedených v žižkovském Atriu.

Červen v Hudební 3

František Hruška, gobi_10k, Best Before End. Jérôme Noetinger a Petr Vrba.  Durman / Posejpal Duo. Trojice koncertů a poslechových večerů v redakčně-setkávacím prostoru mezi Kampou a Petřínem.

Zkouška sirén: Kyber Erben a Národní Elliott

Zrození experimentu z ducha socialistických kancelářských strojů.

Arvo Pärt 90

Dvě protikladné linie zvonečků, štěstí zažít „svou dobu“ a sbor spíše komorní než filharmonický.

Hermovo ucho – Neklidný duben aneb Roztržená struna intonarumori

Na turné, v operách, v žaláři národů, amfiteátru i atriu. Nu, co se hýbe, to zní.

Vzpomínka na Jaroslava Paláta

Před třiceti lety zemřel Jaroslav Palát, zakladatelská osobnost české industriální hudby. Připomínáme jej rozšířením textu, který pro nás před dvanácti lety napsal jeho hudební souputník.

V rukou i v hlavě

Dva mimořádné klavírní recitály koncertní řady Lichtzwang: dámský i pánský.