Řízná moderní jazzová fúze pražských Ploy

  
275

Řízný, ostrohranný rockový zvuk se mísí s celou paletou barev, narativním bohatstvím jazzových balad a countryovou radostí – takový je albový debut pražského tria Ploy.

11. února spatřilo světlo světa eponymní album (LP, digitální download) alternativně jazzové úderky Ploy, a to díky absolutně nezávislému děčínskému vydavatelství Červený kůň, za nímž stojí Ing. František Řezníček. No-bass trio Ploy, které hraje originální fúzi jazzu a rocku, tvoří Tomáš Braun (kytara, violoncello), Mikuláš Čimbura (klávesy) a Bohdan Karásek (bicí, perkuse). Autorem všech osmi neobyčejně svěžích skladeb je Braun, přičemž každá je plná jedinečných hudebních nápadů, včetně ozvěn českých lidových písní v neočekávaných souvislostech. Materiál byl natočen v srpnu 2016 a mezi únorem a dubnem 2018 v pražském Golden Hive Studio (Jiří Schmitzer). Autorem výtečné fotky použité na coveru je Braun.

Na jaře loňského roku jsem zde recenzoval desku Vejce/Eggs (zde), na níž Braun improvizoval do recitace veršů Olgy Stehlíkové. V hudbě Ploy vyvstává v plné míře nejen jeho instrumentální um, ale na povrch vytanuly také kompoziční a aranžérské schopnosti. Ty posouvají fusion významně dál, do 21. století, byť vycházejí z dřevního jazz-rocku. Jeho spoluhráči jsou naladěni na stejnou vlnu, jež na sebe v procesu tvorby bere podobu šírého moře…

Ano, na albu tria Ploy je rozlito leccos. Hned v úvodním tracku Intangible You je to řízný jazz-rock s industriálním nábojem, propracovanou strukturou, sólovým kytarovým partem ostrým jako pazourek (nikoli jako profláklá břitva), protkaný nasamplovaným ženským hlasem s naléhavou angličtinou. Poté kapela ve skladbě Pobertové vzdává hold jižanskému spisovateli Williamu Faulknerovi prostřednictvím lidové dětské odrhovačky Ovčáci čtveráci; klávesy hrají trumpetové sólo, kytara je šťavnatě country-rocková. V Katy Prays dokazuje Ploy, že mu není cizí lyricky výrazná melodika, což dokazuje i v závěrečné dvojici skladeb – v najazzlé jemnůstce Dívka sázející lípu cituje dokonce Debussyho Dívku s vlasy jako len, v jazz-rockovém rozjímání Rosenka zase probleskne píseň Ej padá padá rosenka.

A pak je tu trojlístek skladeb, které zatloukají do uší hřeby rozkoše. Mood Reznor asi bude doopravdy poctou Trentu Reznorovi (Nine Inch Nails), protože tam cítím onu nekompromisnost a tah na bránu. Ovšem vpád akustického piana skladbě dodává jazzovou příchuť, minimalistické frázování kytary zase odkazuje ke King Crimson. Směsí sci-fi a world-music je okořeněno Zvíře s dvěma hřbety, ovšem to nijak neubírá na drtivosti navršených kytar, posílených hutným violoncellem. Ozve se také sedmdesátkový syntezátorový zvuk, posléze elektrické piano i smyčcový odér. A celé to jiskří vysokým napětím. Slyšeli jste někdy něco jako country-nu-jazz-rock? Slyšte tedy Kytky jsou. A s každým novým poslechem se vyloupnou další perličky ze dna…

Ploy: Ploy
Červený kůň (http://www.cervenykun.cz)
(https://bandzone.cz/ploy)