- Inzerce -

Vyzrálé Neviňátko

V katalogu vydavatelství Polí5 přibylo v únoru další silné album. Hudebnice a básnířka Stinka nám na něm servíruje žánrově pestrý a přitom autorsky celistvý repertoár v novém, električtějším zvukovém hávu. A je po všech stránkách skvělý.

Hana Lundiaková alias Stinka se v uměleckých sférách pohybuje jednak jako spisovatelka a překladatelka (na podzim vyšel překlad první verze Listů trávy Walta Whitmana, za nímž stojí společně s Ondřejem Skovajsou), svou písňovou tvorbu začínala realizovat napřed s akordeonem a akustičtějším doprovodem, v posledních letech se začala přesouvat spíše k elektrické kytaře, klavíru, syntezátorům a elektrickému zvuku obecně. Na své nyní čerstvé třetí desce Neviňátko došla k syrovému a modernímu pojetí alternativně rockového soundu. Tak jako na předešlých albech, působí opět kongeniálně i Stinčina spolupráce s producentem Ondřejem Ježkem.

Divoká energie se vyvalí od prvních taktů úvodní titulní písně. Elektrická kytara (Martin Doležal) a baskytara (Ondřej Červený) mají šťavnatý zvuk a hrají chytré riffy, samostatnou kapitolou jsou pak živelně groovové, invenční a až nevyzpytatelně odvázané bicí studiového hosta Miloše Dvořáčka. Vedle kontextu současného pojetí indie kytarových žánrů se posluchači může vybavit také příbuznost s mnohovrstevnatými kompozičními postupy á la King Crimson například v éře desky Discipline, kapela se nebojí ani moderní hlučnější psychedelie. Následující ještě odvázanější píseň Mozog tento dojem potvrdí a zesílí, avšak celá kolekce nás z této výchozí pozice dovede ještě k řadě odlišnějších sdělení.

Texty nám skrze řadu témat různě odhalují Stinčin imaginativní svět i její až naturalistické prožívání reality. Stojí za to se nad Stinčiným projevem zamyslet třeba i v kontextu šansonu. V textech o partnerských vztazích, které převládají, umí být Stinka intimní, lascivní i cynická a vždy upřímná, ale podobný přístup pak může uplatnit i v aktuálních společensko-politických reflexích (např. v písních Svoboda nebo Autosvět). Ty pak nespějí k nějaké moralizující nadosobnosti, spíše doplní nějaký příjemný osobní dvojsmysl a své vnímání nějak nevhodně se projevujících veřejných činitelů Stinka symbolicky odsune na vedlejší kolej ve prospěch hlubších či snivějších prožitků, ale může v tom být samozřejmě i parodie. Formálně si texty příliš neříkají o písňovou formu, často jde například o repetitivně variovaný sled mantrických motivů, na mysli mi několikrát vytanula beatnická poezie. Tímto směrem se po přeci jen písničkovějším úvodu začnou vyvíjet také formy dalších skladeb a výrazový prostor alba to značně rozšíří. Hned následující skladba Svoboda se drží déle v jemné, atmosferické poloze, jakoby rezignovaně při pohledu na davovou manipulaci a stádnost, ale v závěru se dostaví vzpoura v podobě úžasné kytarové stěny a perfektních zpětných vazeb.

Kompozice Solar a Inside Junkie se mohou honosit také tím, že některé jejich party byly natočeny v chicagském studiu s věhlasným Stevem Albinim (podepsaný třeba též pod nahrávkami Pixies, Nirvany, Manic Street Preachers, PJ Harvey). Gradující klavírní formu skladby Solar tu pak v domovském studiu Jámor doplnily především violoncellové nálady Karla Žďárského. Insider Junkie je pak pro změnu opět chvílemi až crimsonovský artrock, ale celkově je to nářez vysoce nadcrimsonovský. O zásadní zážitek se mi zde postaraly bicí, z Dvořáčka srší energie, nadhled i poťouchlost, zběsilé salvy i podivnější groovy mu ale v celé písni skvěle vycházejí, tento brilantní kus by měl ocenit snad každý.

V pochvalách by se dalo ještě déle pokračovat, neboť na tomto albu není slabá či prvoplánová nebo ledabyle aranžovaná skladba a až do finále přibývají nové žánrové prvky i zajímavá zvuková řešení. Na úplnou rozloučenou přijde Whitmanova báseň s vytříbenými ambientními plochami doplněnými Ježkem o lyrickou cirkulárku. Zase je to jedno z těch CD, které jsem potřeboval zkoumat opakovaně a detailně a stále mne baví. Je osobité, originální, propracované a jsem zvědavý na vývoj koncertních provedení tohoto repertoáru.

Stinka: Neviňátko
Polí5 (www.poli5.cz)

P.S.: Stinku teď čekají také vystoupení. Neviňátko bude pokřtěno koncertem se všemi hosty v sobotu 13.4. v pražském klubu Kaštan, kde ten večer vystoupí též kanadští progresivní postpunkeři Alpha Strategy. Ještě předtím vystoupí Stinka sólově 4.4. v rámci série Wakushoppu v taktéž pražském klubu Punctum, kde provede rituální destruktivní rozloučení se svým akordeonem.


Ostravská punková smršť s Horstem Fuchsem, Spinozou a klauny

Osmé bienále New Opera Days Ostrava neboli Dny nové opery Ostrava v pěti večerech přineslo celkem sedm oper – šest premiér světových a jednu evropskou.

Kardiostimulátor 268

Libanonské taneční iluze, ambientní bubnovačka a skryté signály.

Zkouška sirén – Smetiprach

O řekách, komunitách, paměti a písni

Kardiostimulátor 267

Hudba nová průmyslová, přátelské klavírní dialogy a pobyt u jezírka

Hermovo ucho – Many Many Women a Fin de Partie

Dva příklady, jak překládat marná slova do hlubokomyslné hudby.

Jen musíš cítit, že to jde z tebe

Inovativní formy umění v kulisách Jáchymova a v rukou mladých lidí.

Komponování jako darwinovský proces

Jak lze v současnosti provokovat podle Elliotta Sharpa.

Škatulka ambientu je pro mě docela úzká

Rozhovor s Ladislavem Buchtou aka Ladbuchem.

Free Forms of Arts na Ponavě

Zelené žáby, udu i kontrapunkt hostí kavárny.

Zkouška sirén – Zvuky rajského kovu

Otec Dionysios Tabakis chválí Boha s elektrickou kytarou a umělou inteligencí.