Sefardský free jazz či směs židovské hudby a neworleánské dechovky, v níž hrají neandrtálci, tak charakterizují svoji hudbu sami muzikanti z pařížského sexteta Tikkun. Toto mystické slovo obsahuje sny o svobodě, bratrství a uzdravení světa. Hudba na jeho druhém albu Dawn Ceremony For Dreadful Days je inspirována částí každodenního rituálu, při němž sefardští Židé činí každé ráno po dobu deseti dnů pokání.
Za uskupením Tikkun stojí kontrabasista a skladatel Yoram Rosilio, jenž se věnuje též řízené improvizaci jako dirigent. Je vůdčí osobností Sound Paris Improvisation Meeting Europa (SPIME), čili setkání evropských improvizátorů v pařížském kulturním centru Anis Gras, v areálu bývalé destilérky v Arcuel. Ostatně album z takového setkání v roce 2019 jsem tu recenzoval (zde). Tikkun tvoří vedle Yorama Rosilia trumpetista Andrew Crocker, Jean-Michel Couchet (alt a soprán saxofon), Florent Dupuit (tenor sax, flétna, píšťala), Benoit Guenoun (tenor sax, flétna) a bubeník Rafael Koerner.
Album obsahuje devět skladeb, jež tvoří něco jako téměř hodinovou freejazzovou suitu. Budiž aktérům ke cti, že se nepouštěli do bezuzdných divočin za každou cenu a snažili se tvořit hudbu narativní. A to nadmíru zdařile! V úvodní Hachem (Supplication) citlivě nakládali s niterností a pokorou u freejazzových instrumentalistů až nevídanou. V žádné skladbě tu nechybí duchovní ponor, ač jde třeba o eruptivní gradaci v Onim Ve Omrim (Illumination) se zběsilým tenorem, v níž se ozvou například i archaicky znějící sefardské flétny a píšťaly. V závěru Tov Lehodot (Meditation) zase překvapí vášeň se skvělým sólem altky, v Kaddish (Remembrance of the Deads) přejde změť dechových nástrojů do samoty kontrabasu, v Brakhot (Incantations) se opravdu střídají jakási melodická i freejazzová zaklínadla. Ve skladbě Shema (Faith) se vzrušujícím způsobem střetává duch New Orleans s gospelem a free jazzem vybuchlým až k nebesům.
V Amidah (Collective x personal ways), v onom bezmála dvanáctiminutovém střetu kolektivních a individuálních způsobů hraní, se toho vskutku děje tolik, až uši přecházejí. Přerývané sazby, souzvuky dechů, protínání, vrstvení hlasů, odstíněná sóla; poté osamělá basa, kterou pohltí dechovková interpretace jakési tesklivé židovské melodie, z níž se vyloupne trubka jako od Duka Ellingtona. Úchvatné! Následuje Ygdal (Rejoicing) se svižným tématem a radující se trubkou, v závěrečném tracku Mi Aïch se Tikkun vracejí naplno k typické židovské lamentaci, vyjádřené nejdříve deklamací naléhavého textu v podání Andrewa Crockera, jenž posléze skrze svoji trubku s ostatními spoluhráči přetaví slova v nezměrný smutek.
Tikkun: Dawn Ceremony For Dreadful Days
LFDS Records https://lefondeurdeson.com/