Inspirativní záznam loňského pařížského setkání evropských improvizátorů.
Sound Paris Improvisation Meeting Europa – čili SPIME. Jde o setkání improvizátorů z Evropy, jež se letos 3. října koná již počtvrté v pařížském kulturním centru Anis Gras pod hlavičkou sdružení tamních muzikantů Le Fondeur de Son. Na jaře vyšlo album s nahrávkami z loňského ročníku pod příznačným názvem Cosmic and spontaneous gestures by Le Fondeur de Son. A to na labelu tohoto sdružení LFDS Records, jenž podporuje a produkuje kreativní, revoluční a nekomerční hudbu od roku 2012.
V bývalé destilérce v pařížské Arcueil na jížním předměstí Paříže se sdružují hudebníci, kteří tvoří rozličné free jazzové a improvizační soubory, jejichž duší je kontrabasista a skladatel Yoram Rosilio; patří mezi ně třeba orchestr Anti Ruber Brain Factory, sexteto Tikkun, kvinteta Cuir a Elastic Tribes. Na albu z loňského večera se z těchto uskupení vedle Yorama Rosilia objevili Jean-Michel Couchet (alt saxofon), Jérôme Fouquet (trubka), François Mellan (suzafon), Niels Mestre (kytara) a Nicolas Souchal (trubka). S nimi pak v různých sestavách improvizovali kontrabasista Jonathan Aardestrup a altsaxofonistka Mia Dyberg z Dánska, flétnistka Sandra Giura Longo, bubeník Marcello Magliocchi a trombonista Carlo Mascolo z Itálie a dvojice portugalských instrumentalistů Paulo Chagas (hoboj, soprán saxofon, flétna) a Pedro Santo (bicí).
Dvaapadesátiminutový záznam spontánních improvizací v proměnlivých konstelacích obsahuje 16 tracků notně proměnlivé stopáže – od sedmatřiceti sekund do závěrečného jedenáctiminutového finále. Společným jmenovatelem je třaskavá směs free jazzu a volné improvizace. Neidiomatická pak je v překvapivé menšině. Nejchutnější ukázkou takového koktejlu je Narrativa da escuridão (6:38), ve které pospolu funguje temně meditativní drone (však je to Vyprávění o temnotě), drásavé výšky hoboje, sopránky a flétny, nervně zahuštěná rytmika a eruptivní sóla ve strhujícím toku. Neidiomatické surovosti sytí především miniatury (Tension, Står Sammen, Political Rhetoric, Tourbillon), včetně nesmírně křehké Dugvåd, což je duet kontrabasu a kytary. Ovšem nepoměrně mocnějšími nářezy jsou freejazzové kousky. Trio ve Flussi Condotti (7:25) posluchače doslova smete sóly trombonu a kontrabasu, v sedmiminutovém horoucím magmatu Zahrtot hrají dechy unisono, místy až v oslavných fanfárách, ale díky napětí ve vztahu k drtivé rytmice je to strhující. Najdete tu také osvěžující odbočky k noise (Magma), soudobé hudbě (Structuralismes Héterogéniques, Metamorfico) a world music, respektive arabským inspiracím (Den andens sted). Album vrcholí již zmíněnou jedenáctiminutovou free jazzovou parádou Master Fatman; z hutného polyrytmického podloží vzlínají přílivy dechů sice s krátkými, ale o to šťavnatějšími sóly, čímž gradace dosahuje až sopečného maxima, posílena brutální kytarou. Ovšem nechybí ani zmírnění, ba až ponor čistě oddělených nástrojových hlasů…
Letošní ročník SPIME slibuje podobně silný posluchačský zážitek. Samozřejmě opět vyjde albový průřez tím nejlepším, ale pokud se někdo ocitne na konci tohoto týdne v Paříži, neměl by si večer v Anis Gras ujít. 3. října od 19.30 uvidíte a uslyšíte v akci nejen hráče z tamního Le Fondeur de Son, ale také tři loňské účastníky Paula Chagase, Carla Mascola a Jonathana Aardestrupa a samozřejmě nové tváře – rakouskou pianistku Sylvii Bruckner a kontrabasistu Ulricha Philippa a klávesistu Rasmuse Kjaera z Německa. Do pódiového dění se zapojí též dvojice rakouských tanečních experimentátorek Elena Waclawiczek a Agnes Distelberger.
SPIME 2019: Cosmic and Spontaneous Gestures by Le Fondeur de Son
LFDS Records https://lefondeurdeson.com/