- Inzerce -

John Zorn: Spinoza

Pro svou hudební poctu klíčovému filozofovi 17. století Benediktu Spinozovi povolal hyperaktivní newyorský skladatel a saxofonista John Zorn ze svého klanu hvězdné jazz-metalové trio Simulacrum i kytarového velmistra Billa Frisella.

Album nazvané prostě Spinoza obsahuje dvě přibližně dvacetiminutové kompozice plné kontrastních nálad, intenzit a žánrových skoků řízených Zornovými akčními dirigentskými metodami. Trio Simulacrum tvoří fenomenální nadžánrový hráč na hammondky John Medeski společně s kytaristou Mattem Hollenbergem a bubeníkem Kennym Grohowskim, kteří s lehkostí přecházejí z jazzových fines až do zatěžkaných hardcorových až metalových riffů. Zaslechneme zde odkazy na jazzrockovou fúzi raných 70. let, formát kapely je blízký například první verzi projektu Lifetime Tonyho Williamse, ale i postupy modernější, ať už jde o postupy řízené improvizace či budování osobitých nálad v repetitivních pasážích. Přítomny jsou také různé liché rytmy vycházející z dlouhodobých Zornových inspirací hudbou blízkého východu, jak je známe třeba z mnoha nahrávek formace Masada.

Inspirace Baruchem Spinozou jsou tu patrně jen volné. Název úvodní skladby Immanence obecně odkazuje k filozofově panteismu a zároveň nás hezky přesvědčuje, že všechny myšlenky skladatele nalezneme opravdu jen v hudbě samotné, bez konceptuálních přesahů. Obě skladby pak mají prezentovat autorský radikalismus vlastní Spinozovi i Zornovi. V kompozici sestavu doplňuje jedinečný kytarista Bill Frisell, vedle jemnějších jazzovějších poloh zde pozoruhodně exceluje i v tvrdě rockových pasážích, když si i vedle Hollenbergových zatěžkaných groovů najde prostor pro rozličné experimenty například s flažolety podpořenými kytarovými efekty. V titulním druhém opusu se k triu připojí pro změnu sám Zorn se svým altsaxofonem, takže se tu dočkáme jak značně expresivních řvavě freejazzových poloh tak i v daném konextu poněkud poťouchle vyznívající lyriky.

Nahrávka je nabita bravurními hráčskými výkony, má vynikající plnokrevný zvuk, takže opravdu platí fráze z tiskové zprávy labelu Tzadik: „Biograf pro vaše uši!

John Zorn: Spinoza
Tzadik (https://www.tzadik.com)


Busking aneb Hledání

Ensemble Opera Diversa se rozloučil s koncertní sezonou ve vnitrobloku.

Masterclass s Barbarou Hannigan

Od niterného prožitku ke (zdánlivě) spontánnímu projevu.

Zkouška sirén – Putování mezi Rackem a Kuňkadlem

Hana Kotková, Salvatore Sciarrino a Luigi Nono v Národním technickém muzeu.

Opravit svět, který se rozpadá

Klavírista Daan Vandewalle zahraje v Příbrami.

Kýč a clustery v Rudolfinu

O skladbě Johna Zorna, kterou Pražskému jaru 20. května 2026 představila Barbara Hannigan.

Hermovo ucho – 100 Miles. Modrý plamen hoří dál

Před sto lety se narodil Miles Davis.

Vyhýbat se unylé stejnoměrnosti

Fred Hersch a jeho komplexní znalost jazzové tradice.

Pozitivní skryté záměry

Rozhovor s Michalem Nejtkem.

Opera? Rave? OPERAVE!

Možnosti, úspěchy i limity setkávání operních hlasů s DJskou scénou.

Hermovo ucho – Frithova akcidentální hudba v Punctu

Mřížka je spolehlivým nástrojem dynamické rekombinace prvků na vícero úrovních. Nejdřív jez, pak s láskou vař.