Rakouský bubeník Dieter (aka Didi) Kern se českému publiku představil například loni na festivalu KontrA2Punkt v duu s trumpetistou a hráčem na vibrující reproduktory Petrem Vrbou (recenze na záznam jejich společného vystoupení ve vídeňském klubu Rhiz je zde) či na festivalu Alternativa s úderkou WenzlDnatek a v neposlední řadě letos 7. července na Wakushoppu s čerstvým triem Poisonous Frequencies (opět s Vrbou a kytaristou Tomášem Procházkou).
Před časem vydal Dieter čistě sólové bezejmenné album. Jeho první strana byla nahrána v únoru 2013 „živě v díře“ jakési školy v rámci jedné ze tří nocí nazvaných Dampf Rauch Kern a má užasnou atmosféru tajuplného nokturního matiné , kde polohlasem klábosí spiklenečtí intelektuálové a do toho Didi buší. Při poslechu máte pocit, jako byste tam byli a všeho dění se přímo účastnili. To ještě umocňuje, pokud si přitom prohlížíte obě strany mysteriózního obalu. Didi je srdcem, které tepe a vhání do váš životodárnou krev, která okysličuje vaši mysl, ale přespříliš ji neexaltuje, ale pouze ponechává rozbystřenou a čistou.
Oproti tomu studiová strana ze září 2014 sice nepostrádá hravost a Didi tu předvádí mnohem širší rejstřík, kde uplatňuje chřestění, hru na harmoniku i trumpetu a jakési vzdušné horny, pískot a popěvkové halekání, přesto však zůstává poněkud v rovině pouhých skotačivých etud. Přestože je vše ohraničeno gongovým intrem a outrem, nějakou skutečnou dramatickou klenbu tu nenajdete. To neznamená, že tu chybí dynamika a patřičné proměny a finesy, ale nějak tu postrádám nějaké vrcholné momenty.
Dieter Kern
AWESVM (awesvm.com)