Jean-Luc Guionnet je všestranný umělec, který se u nás v roce 2007 představil se zvukovými kejklíři Philipem Samartzisem a Ericem Le Casou v rámci doprovodného programu k interaktivní výstavě Orbis Pictus či na festivalu Alternativa, kde mu byl parťákem japonský perkusista Seijiro Murayama. Jeho hlavním nástrojem je saxofon, ale od roku 1993 začal experimentovat také se zvukem kostelních varhan a o dvanáct let později tyhle zkušenosti začal využívat s elektronickými nástroji varhanního typu.
Album Plugged Inclinations zachycuje jeho vystoupení z 9. října 2013 v klubu La Malterie ve francouzském Lille, který je doupětem místní avantgardy. Tady obsluhuje Hammond organ C3 + Cabin Leslie, Bontempi Pop5 Tempest, Harmonium Bontempi 13, Dx7, harmonium Topodis, Clavier Elka a Bontempi HF 222. Guionnet pracuje velice subtilně a rozhodně nepředvádí nějaké efektní vystoupení s hradbou kláves, ale rozechvívá jednotlivé rejstříky s „organickou“ vynalézavostí a hledá ve svých nástrojích spíše ukrytou duši, než že by z nich ždímal laciné bombastické zvuky. Jeho téměř osmapadesátiminutové produkce se rozvíjí od jemného sonického pramínku, který jen občas poskočí přes nějaký výkrut a velice pozvolně se rozlévá do šířky a prosakuje do okolní půdy. Jemně zlomovými momenty jsou dvanáctá a dvaadvacátá minuta, mnohdy se však pramínek téměř vsakuje pod povrch a jen tušíme jeho dráhu, na níž občas vytryskne nějaká kapka, jindy je to jakoby punkevní ozvěna či drobný výtrysk páry. Většího vzruchu se dočkáme cca v polovině, tedy po devětadvacáté minutě, kdy z jemně zurčící hlukové sítě začínají vystupovat konkrétnější vibrace a motivy. Vše začíná prosakovat na povrch a tvořit různé meandry. Z noisové materie se vynořují skutečné varhanní zvuky a občas i náznak útržku jakési melodie. Nedočkáme se sice širokého řečiště, ale spíše zas poskakování a škobrtání, tvoření tůněk, vsakování a vyvěrání. Je to filigránská zvuková cesta, kterou je potřeba vnímat pod mikroskopem. Rozhodně žádná zvuková kulisa či varhanní exhibice.
Mezi další Jean-Lucovy dovednosti patří také zvukové inženýrství. I Plugged Inclinations si nahrával a mixoval sám. Album Quelque chose au milieu je první nosičem saxofonového dua Bi-Ki?, jež tvoří Sakina Abdou a Jean-Baptiste Rubin, kteří také patřili mezi prvotní hráče v projektu psychedelického tria TOC + The Compulsive Brass. Nahrávka vznikla v průběhu šesti dnů v roce 2014 v severofrancouzském městě Lomme, které je od roku 2000 součástí Lille, přesto je z něj cítit krásně provinční atmosféra. Tu zde můžete slyšet v různých prostředích od majestátních prostor kostela či radnice přes tržiště i autostrádu s rušnější či méně rušnou dopravou. Někde nahrává celkovému zvuku architektura jako taková, jinde se ústrojně mísí zvuky okolí. To je výrazné především v sekvenci z plovárny, kde hraje prim štěbetání dětí. Roli hraje pochopitelně i vzdálenost obou hráčů. To vše zvládá Guionnet postihovat naprosto bravurně a výsledkem je nádherný sonický výlet, v němž jednotlivé kompozice dostávají svůj specifický rozměr, což si uvědomíte zvláště v případech, kdy ta samá skladba zazní zcela jinak na různých místech, která ji nedeterminují pouze svým vlastním zvukem, ale i tím, že sama o sobě vybízejí k jinému způsobu interpretace. Mistrovské dílo, kde se potkávají v dokonalém souladu a proporčnosti všechny komponenty a každý detail tu má svůj nonšalantní smysl včetně pozdravu dobrý den či zaburácení motorky.
Jean-Luc Guionnet: Plugged Inclinations
Bi-Ki ?: Quelque Chose au Milieu
Circum-Disc / Helix / Becoq Records (https://www.circum-disc.com; https://www.facebook.com/Helix-Records-339786172802798; https://becoq.bandcamp.com)