Po jednom ze svých koncertů v roce 1975 se setkal Rick Wakeman s konstruktérem Davem Birem. Ten mu předvedl prototyp nástroje, který přehrával zvuky nahrané na magnetofonových páscích a neměl některé nevýhody Mellotronu. V následujícím roce Wakeman založil v Anglii společnost Birotronics Ltd., která nástroje začala vyrábět pod označením Birotron B 90.
Základem nástroje je 19 kazet se smyčkou magnetického pásku šířky ¼“ s osmistopým záznamem, které byly v 70. a 80. letech ve Spojených státech běžným formátem pro přenosné a automobilové přehrávače.
Použitím kazet s nekonečnou smyčkou není délka přehrávaného zvuku u Birotronu omezena na 8 vteřin, jak je tomu u Chamberlinu a Mellotronu. Jedna kazeta obsahuje zvuky pro dvě sousední klávesy. Díky osmi stopám lze pomocí přepínače volit čtyři různé zvuky. Kazety jsou přístupné po odklopení krytů na zadním panelu nástroje a jejich výměnou lze sadu zvuků změnit, a to pro každý pár kláves nezávisle.
Tři oktávy rozsahu nástroje tedy mohou být rozděleny na několik zón se zcela odlišnými zvuky. Pomocí otočného regulátoru lze plynule měnit rychlost posuvu pásů a tím i ladění. Nástroj je vybaven i nastavitelnou rychlostí náběhu a poklesu amplitudy zvuku při stisku a uvolnění kláves.
V roce 1979 firma Birotronics zkrachovala. Podle různých údajů vyrobila mezi třinácti a třiceti pěti nástroji, z nichž mnoho bylo zničeno. Patrně se zachovalo jen asi 6 exemplářů.
Na Birotron hrál v letech 1974-1976 Dave Biro ve své kapele Blacwood, Rick Wakeman používal Birotron na koncertech do roku 1978 nebo 1979. Nástroj se objevil na deskách skupin Yes, Tangerine Dream a Earthstar, na sólových deskách Ricka Wakemana a několika dalších nahrávkách.
