Marcos Pin: Broken Artist
I v Santiagu de Compostela existuje jazzová scéna.
I v Santiagu de Compostela existuje jazzová scéna.
Je to fakírské i epikurejské zároveň.
Ženevský žaltář, jenž je dodnes rozšířen mezi protestanty, vyšel roku 1565.
Střední Evropou se před nedávnou dobou prohnala tři poněkud méně známá japonská audioteroristická komanda Napalm Dead Is Dead, Space Grinder a Cunts v doprovodu naopak dosti provařených Sedem Minút Strachu. Na základě takového spojení se více než slušelo spáchat kompilační, či spíše 4-splitovou noise-corovou kazetu, která by nám tyto interprety přiblížila a zároveň podtrhla silné stránky jednotlivých z nich.
„Sněhová krajina, sníh jako stav mysli…“ Tak charakterizuje dánský skladatel Hans Abrahamsen atmosféru, do níž dospěje v závěru jeho skladba Let me tell you pro soprán a orchestr.
Hevhetia vydala album Omicron, debut lucembursko-francouzsko-belgického tria s účastí nizozemského klavíristy, čímž nám objevil/a akustické spřežení, které osciluje velice vyrovnaně mezi jazzem a komorní hudbou, mezi prokomponováním a improvizací.
Podle mne ten nejžhavější kandidát na evropské jazzové album roku!
Natočeno na půdě Magdeburských kasáren v Terezíně.
Asi to není úplně šálek čaje pro puristické vyznavače striktního experimentátorství.
Neobvykle bohaté, různorodé a fascinující dílo, které vás neponechá v klidu.