- Inzerce -

Dopad ticha v klavírní hudbě Francoise Bourassy

„Jádro hudby je v tichu,“ tvrdí kanadský pianista, skladatel a improvizátor Francois Bourassa. „Tvůrci mají tendenci přehlížet důležitost ticha, ale jeho rozumné užívání může působit dojímavě a poeticky. Ticho má silný dopad na posluchače.“

Jedenašedesátiletý Francois Bourassa, jeden z mezinárodně nejuznávanějších kanadských jazzových hudebníků, je synem bývalého premiéra Québecu, dnes již zesnulého Roberta Bourassy. Od poloviny devadesátých let vystupuje se svým kvartetem po celé Severní Americe, Evropě i Asii. Ceněny jsou též jeho kompozice na pomezí jazzu a soudobé vážné hudby psané pro klavír, vibrafon a marimbu, ale i orchestrální díla pro Montreal´s Orchestre National de Jazz. Jeho nynější album je desátým autorským počinem a představuje sólovou klavírní hudbu kombinující komponované části s improvizacemi. Kolekci čtrnácti vskutku pozoruhodných skladeb vydal 9. dubna montrealský label Effendi Records a celosvětově ji distribuuje Naxos. Jako by se tu setkal Maurice Ravel a s Paulem Bleyem – v hudbě se tu snoubí lyrika, abstrakce i emoce.

Společným jmenovatelem všech skladeb je umná práce s výrazivem, dynamikou, texturou i strukturou, v níž hraje vskutku důležitou úlohu ticho. Protagonista tak dosahuje až niterného ponoru, kdy posluchač slyší i vlastní dech a tep srdce. Ovšem ten často střídají pasáže klokotavé, řinoucí, zahuštěné a vzkypělé. Je tu patrný silný vliv soudobé vážné hudby a free jazzu, ovšem ne zcela „puštěného ze řetězu“. To vše se ozývá již v úvodní dvojici skladeb – Small Head a Blues Masqué. Některé další jsou ovlivněny minimalismem (např. Interlude Y) či sporým výrazem ve jménu krystalické čistoty (Gaspard, La Buissonne). Bourassa nesmírně rafinovaně nakládá s většinou lyrickou melodií, trhá ji a člení (Triadique), vměšuje se do ní s naléhavou expresivitou a dramatičností (Interlude X, Andante), či ji nechá naplno rozkvést (Epilogue).

Album vrcholí dvojicí skladeb KVQ a Musique pour Film, které na ploše patnácti minut udivují vytříbenou fůzí stylovou i výrazovou. Minimalismus se v nich pojí s mocným kontrapunktem impresivních a expresivních hlasů, znepokojivá lyričnost s romantikou, ticho s dramatem.

Francois Bourassa: L´impact du Silence
Effendi Records https://www.effendirecords.com/


Zkouška sirén – Rytmy k jiným světům

Dva filmy s hudbou a smrtí v hlavní roli

Hermovo ucho – Chvála dlouhověkosti

Stoletý Marshall Allen vydává první desku pod svým jménem, o dva roky mladší Milan Grygar stále vystavuje nová díla, osmdesátiletý Anthony Braxton pracuje na šestatřicetidílné opeře.

Jiří Durman a Miroslav Posejpal: Nové a nové spirály

V kavárně s věrozvěsty české improvizace.

Ten, který se nevrátil

Zemřel Brian Wilson, mimo jiné průkopník DIY přístupu v populární hudbě. Sluníčkový optimismus Beach Boys je skvrnitější, než se na první opalovačku zdá.

Pod povrchem cella a klavíru

Violoncello Matthiase Lozenze s klavírem Miroslava Beinhauera v pětici skladeb provedených v žižkovském Atriu.

Červen v Hudební 3

František Hruška, gobi_10k, Best Before End. Jérôme Noetinger a Petr Vrba.  Durman / Posejpal Duo. Trojice koncertů a poslechových večerů v redakčně-setkávacím prostoru mezi Kampou a Petřínem.

Zkouška sirén: Kyber Erben a Národní Elliott

Zrození experimentu z ducha socialistických kancelářských strojů.

Arvo Pärt 90

Dvě protikladné linie zvonečků, štěstí zažít „svou dobu“ a sbor spíše komorní než filharmonický.

Hermovo ucho – Neklidný duben aneb Roztržená struna intonarumori

Na turné, v operách, v žaláři národů, amfiteátru i atriu. Nu, co se hýbe, to zní.

Vzpomínka na Jaroslava Paláta

Před třiceti lety zemřel Jaroslav Palát, zakladatelská osobnost české industriální hudby. Připomínáme jej rozšířením textu, který pro nás před dvanácti lety napsal jeho hudební souputník.