Čtvrtek, 8. června 2023

Emanem

Kytarovky trochu jinak

Kytara má v konvenční hudbě (ať už klasické, popové, rockové nebo jazzové, folkové apod.) určitou ikonickou roli, která je však do značné míry svázána s jistými klišé a danými postupy, jež je schopna sice invenčně rozvíjet, ale přece jen je jimi svázána. V jiné hudbě tomu však může být jinak, což dokazují například následující alba, kde jsou kytary výhradními nástroji.

Steve Lacy: Free for a Minute (1965 – 1972); Paul Rutherford: in Backward...

Průřezově návratná alba, k nimž se Emanem nyní povětšinou uchyluje, to je lahůdka za lahůdkou.

Spontaneous Music Ensemble: Withdrawal

Withdrawal jako ústup? Naopak, jako troufalý nástup.

Hermovo ucho – Ladění a nálady

Je sympatické slyšet, že proti dominanci klavírních ladění bojuje virtuózní klavírista.

Kent Carter: Oratorios and Songs

Zatímco tato CD nesou označení „převážně volá improvizace“ nebo „kompozice pro improvizátory“, vymyká se Carterovo nejnovější dílo Oratorios and Songs z dosavadní posloupnosti už tím, že je Martin Davidson, vydavatel Emanemu, nazval „neklasifikovatelným“. Má pravdu, píše v recenzi Z.K.Slabý

Anthony Braxton / Derek Bailey: First Duo Concert

Záznam koncertu vyšel poprvé jako dvojLP hned v roce jeho konání a vysloužil si i označení jako „dialog hluchých“.

Steve Lacy Quintet: Last Tour

Soupadnost rozkomíhané hudby s náruživým vokálem.

Veryan Weston / Jon Rose / Hannah Marshall: Tuning Out

...všichni hrají, jako dýchají, že hrají a na nic si nehrají.

Marcio Mattos: SOL/os/

Toto sluncem posvěcené album nevznikalo jako sólové.