- Inzerce -

Videa na víkend

Jak jsem psal včera, můžeme se na podzim těšit na Stimmung, multikulti rituál Karlheinze Stockhausena s božskými jmény jako Usi-Afu, Grogoragally nebo Hina-a-Tuatua-a-Kakai. Jelikož jde o hudbu částečně improvizovanou – na základě modelů, textů a instrukcí – vznikne s každým provedením trochu jiný výsledný tvar. Takto zní v podání ruského Souboru Dimitrije Pokrovského. Tento ansámbl vznikl v sedmdesátých letech a zaměřoval na autentickou rekonstrukci ruského lidového zpěvu a jeho vykopávání zpod nánosu romantického kýče. Od etnografického repertoáru ovšem neměli daleko k dalším hudebním světům, takže zpívali Stravinského, Martynova a další.

Takto zní a vypadá v jejich podání ruský vesnický masopust:

  

A takto Stockhausenovo Stimmung:

  

Skladba Stimmung se celá odvíjí od prodlevy na tónu B, a její předchůdce můžeme hledat mezi dalšími „jednotónovými“ kompozicemi. Stockhausen se již dříve seznámil s LaMonte Youngem a jeho věčnými prodlevami. Můžeme ale hrabat i hlouběji do historie, třeba k baroknímu Henrymu Purcellovi a jeho Fantazii na jedné notě.

 

O scéně experimentální hudby v Arménii se toho zde, myslím, moc neví. Takže Radio Jerevan hlásí, že takto se hraje a maluje v tamní Cafe-Art Gallery.

 

A ještě jedna arménská, tentokrát ke zklidnění.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


Opera? Rave? OPERAVE!

Možnosti, úspěchy i limity setkávání operních hlasů s DJskou scénou.

Hermovo ucho – Frithova akcidentální hudba v Punctu

Mřížka je spolehlivým nástrojem dynamické rekombinace prvků na vícero úrovních. Nejdřív jez, pak s láskou vař.

Zkouška sirén: Smířili jsme se s tím, že jsme Američané

Raven Chacon a soudobá hudba národa Navahů.

Hudba jako prostředí péče

Hudba jako léčivý rituál, otevřený prostor, jako síť vztahů a nástroj empatie. Lyra Pramuk vystoupí v Praze.

Michal Rataj: Nebavilo by mě dělat „nabubřelou“ hudbu

Hudba ve filmu, společnosti i ve veřejném prostoru.

Lineární hudba Craiga Taborna

Nad novým albem „všežravého“ amerického jazzového klavíristy.

Komponování bez autora

Osobní zamyšlení nad konceptem propoziční hudby.

Zvuková dobrodružství v mikrosvětech

Rozhovor s Tomášem Šenkyříkem.

Klávesy Miroslava Beinhauera

Občas se říká, že dobrý pianista zahraje i na parapet. Pokud bych takový úkol chtěla někomu svěřit, byl by to určitě Miroslav Beinhauer.

Tvar, který dýchá

Kaleidoskopická hudba Matouše Hejla.