Bad Sector, Schloss Tegal,coH, Fetisch Park a Institution D.O.L. na společné scéně v rakouském Linci.
Pod tímto lehce nadsazeným názvem, do češtiny přeložitelným jako „Hra o drony,“ se skrývá první ročník (pokud vím) festivalu, jenž je zasvěcen temnému ambientu, dronu a jemu příbuzným hlukovějším a zároveň „elitnějším“ přístupům k elektronice. Proběhne 18. a 19. dubna v rakouském Linci, což je de facto kratší cesta než třeba z Prahy do Ostravy. Protože větší akce podobného ražení nejsou v domácím prostředí zrovna zvykem, může být Hra o drony pro našince dvojnásob přitažlivá.
Headliner, Bad Sector, je projekt italského umělce Massima Magriniho. Ten od počátku své kariéry pracoval s počítačovou/digitální technologií při tvorbě jinak atmosférického zvuku. Sonický projev Bad Sector se také vyznačuje všudypřítomným pohanských nádechem, jehož hledání pomocí jinak odlidštěné techniky je páteří post-industriální hudby. Hlukové či ambientní soundscapes jsou tak základem jeho tvorby, přičemž není vyloučeno, že se zabrousí i do klasičtějšího electro-industriálu, nebo dokonce i do vod neoclassicalu. To vše s precizností technicky zaměřeného hudebníka s velkorysou diskografií a řadou uměleckých spoluprací na audiovizuální bázi.
Druhého pomyslného headlinera akce, tedy projekt Schloss Tegal, jste mohli na rozdíl od ostatních zastoupených relativně nedávno slyšet v pražském Underdogs, a tak víte, co dokáže. Tento Američan totiž působí v současné době v Praze a se zájmem fotí například legendární psychiatrický ústav v Bohnicích. Do dějin temnohudby se zapsal především albem Black Static Transmission (1999), jemuž se své doby dostalo velké chvály jakožto jednomu z nejhlubších a nejpůsobivějších ambientně-industriálních děl. V loni recenzované knize Fight Your Own War se dokonce psalo, že materiál odhaloval vnitřní Anti-Svět. Živáky Schloss Tegal se pak nesou spíše v náladě drásavého ambient-noisu s vhodnou projekcí různých mučení, lékařských pokusů a apokalypsy nejen z Jonestownu.
Ve Švédsku žijící ruský umělec Ivan Pavlov aka coH působí na poli artové elektroniky rovněž již od hlubokých devadesátých let. Jeho rytmičtější či minimálně úderovější pojetí jsou tím obdobím načichlé, ovšem výsledná současná podoba tenduje jako u výše uvedeného Bad Sectoru spíše k digitální preciznosti. Jakou formu bude mít onen artový (post)industriální noise od CoH naživo, to se dá označit skoro jako překvapení.
Německé duo Fetisch Park (Carla Subito – Marlon Shy) má asi nejblíže k experimentální odnoži EBM (například na albu Feuersaat), ovšem míra intenzity a hustoty tohoto temného hávu se nahrávku od nahrávky liší. Jestli bude produkce Fetisch Park na Game of Drones pomalejší, to nedokážu vydedukovat, netradiční vystupování ale není pro tento projekt žádnou neznámou, o mnohém svědčí třeba jejich živý koncert v bance (kde hrál pro úplnost pouze tvůrce industriální mašinérie Carla Subito).
Projekt Institution D.O.L., respektive osoba Matthiase Beisla, akci pořádá a zároveň vystoupí s novou nahrávkou Our Love Can Destroy the Whole Fucking World. V tomto projektu si mimo jiné v minulosti zahostovalo několik známých osobností v rámci noise/industriální scény, například Marco Deplano/Wertham, ale i domácí tvůrce rituálního ambientu a field recordings Jan Kruml či Magdalena Kiselá z Magadanu. Institution D.O.L. se každopádně prezentuje jako (naoko?) elitářská tvrdá elektronika, konkrétně čekejte něco mezi zvukově uhlazeným death-industrialem či powerelectronics.
Konkrétní informace ohledně akce hledejte na facebookovém eventu, nyní již zbývá pouze popřát šťastnou a hlubokou cestu.
