- Inzerce -

Miroslav Tóth a temnota bez předsudků

Miroslav Tóth je všestranný hudebník, skladatel a multiinstrumentalista. Kromě studií na HAMU u Michala Rataje, autorství operní, orchestrální, komorní či filmové hudby a mnoha dalších aktivit (viz rozhovory v Magazínu UNI a v online magazínu Opera Plus) patří nepochybně k nejpilnějším hráčům na „visegrádské“ improvizační scéně. To se projevuje jak v sólové činnosti, tak v nejrůznějších formách spolupráce s dalšími muzikanty.

V extrémistickém duo Shibuya Motors se společně se Slávem Krekovičem snaží o divočejší skloubení free improvizace a noiseové elektroniky. (Slyš alba Furrows Of The Night či Live in Budapest, vydané na labelu Signals from Arkaim.) Energické trio Thisnis zase zkoumá (společně s Ádámem Móserem a Áronem Portelekim) akustičtější a méně agresivní pojetí kolektivní improvizace, což však rozhodně neznamená, že by šlo o méně intenzivní materiál. To si lze ověřit poslechem vynikajícího předloňského alba Variationes Calvariae Locus vydaného labely Meteorismo (digitál) a Klang-und-Krach (kazeta).

Deska projektu S’ihmon vyšla na labelu tothem records, který Miroslav Tóth založil v roce 2018. Za svou poměrně krátkou existenci má na účtu již sedm alb, které mají často charakter deníkových záznamů a zachycují nejrůznější spolupráce. Z mnoha zajímavých nahrávek musíme vypíchnout alespoň spolupráci s Danielem Kordíkem a Michalem Matejkou či album SZ, natočené se srbskou vokalistkou a violinistkou Tijanou Stanković. Album S’ihmon proto nepředstavuje ani tak definitivně promyšlený hudební útvar, ale spíše vytváří útržkovitý záznam širokého spektra momentálních nálad, spojených inklinací k temnotě. Zvukově album vychází z využití rozličných elektronických efektů: psát o tom, že saxofon občas vůbec nezní jako saxofon a lidský hlas nezní vůbec jako hlas – natožpak hlas lidský – by bylo v souvislosti s nahrávkou tohoto typu poněkud nadbytečné.

Album S’ihmon pracuje se zvukem silně inspirovaným dark ambientem, jehož žánrové přístupy zpracovává pomocí elektronických i akustických nástrojů a právě díky vydatnému prolínání elektroniky s akustickými instrumenty nelze nikdy zcela jistě určit původ jednotlivých zvuků. Dark ambientní nálady album určitě zachycuje, byť se vydává daleko mimo teritorium tohoto ponurého žánru. Přes svůj deníkový charakter má deska daleko k pouhému zachycování momentálních nálad a představuje průzkum temnoty, který není omezen jakýmkoli předsudky.

Žánrovou čistotu se Tóth snaží narušit co možná nejdříve a ambientní opary jsou hned na počátku první skladby S’ihmon vydatně narušovány divokou hlasovou ekvilibristikou. Proti pomalu budovanému tajemnu vystupuje také syrový zvuk syntezátoru, z něhož se po chvíli stává zvláštní basová linka. Meditativní invokace neznámých bytostí ale záhy končí a střídají je bezmála pochodové rytmy zuřivého tracku OVD (it was 3rd part of 9th symphony), který jako by probouzel agresivní černotu, ležící v hloubi duše téměř každého člověka. V mnoha případech však bývá – minimálně pro okolí – snazší, když tato složka zůstává uzavřena. Třetí Opus posthume Tyč rozvíjí pomalejší rytmy a poslední skladba Servants je žánrové škatulce dark ambientu nejbližší. Atmosférický drone je postupně zaobalován saxofonovými, hlasovými a elektronickými kudrlinkami. Ty však nemají pouze ornamentální charakter, a po chvíli poslechu není vůbec jasné, která linka má největší podíl na celkovém vyznění.

Výsledkem je nahrávka ponurá, nepřístupná, a tak trochu zahleděná sama do sebe. Žádná z těchto charakteristik však v souvislosti s dark ambientem nemusí být vůbec na škodu, ba naopak: všechny tvoří typické výsady tohoto žánru. Přes to všechno netkví kouzlo nahrávky ani tak v jejích specifických kvalitách, jako spíše v tom, že v souvislosti s celkovou činností tothem records – a šířeji v kontextu celé tvorby všestranného a neobyčejně agilního hudebníka – ukazuje pozoruhodnou mnohotvárnost a lehkost, s níž Miroslav Tóth využívá různé žánrové přístupy k hledání své vlastní hudební cesty.

Miroslav Tóth: S’ihmon
tothem records (https://tothemrecords.bandcamp.com)


Ostravská punková smršť s Horstem Fuchsem, Spinozou a klauny

Osmé bienále New Opera Days Ostrava neboli Dny nové opery Ostrava v pěti večerech přineslo celkem sedm oper – šest premiér světových a jednu evropskou.

Kardiostimulátor 268

Libanonské taneční iluze, ambientní bubnovačka a skryté signály.

Zkouška sirén – Smetiprach

O řekách, komunitách, paměti a písni

Kardiostimulátor 267

Hudba nová průmyslová, přátelské klavírní dialogy a pobyt u jezírka

Hermovo ucho – Many Many Women a Fin de Partie

Dva příklady, jak překládat marná slova do hlubokomyslné hudby.

Jen musíš cítit, že to jde z tebe

Inovativní formy umění v kulisách Jáchymova a v rukou mladých lidí.

Komponování jako darwinovský proces

Jak lze v současnosti provokovat podle Elliotta Sharpa.

Škatulka ambientu je pro mě docela úzká

Rozhovor s Ladislavem Buchtou aka Ladbuchem.

Free Forms of Arts na Ponavě

Zelené žáby, udu i kontrapunkt hostí kavárny.

Zkouška sirén – Zvuky rajského kovu

Otec Dionysios Tabakis chválí Boha s elektrickou kytarou a umělou inteligencí.