- Inzerce -

Tomáš Liška: Bercheros Odyssey

Podle textu na stránkách vydavatele se album Tomáše Lišky nachází „na pomezí jazzu, minimalismu a vážné hudby“, což je trochu zavádějící. Ne snad, že by se těchto oblastí nedotýkalo, ovšem jazz je zde držen na velmi krátkém vodítku a asociaci s minimalismem lze připustit jen s dosti přimhouřeným okem. V první řadě jde – podle poslechu – o hudbu promyšleně prokomponovanou, velice ukázněnou a melodickou. Česko-německý soubor Pente se obejde bez bicích i harmonických nástrojů a v obsazení housle (Fabiana Striffler), violoncello (Šimon Marek), klarinet a basklarinet (Markus Ehrlich), tenor saxofon (Natalie Hausmann) a kontrabas (Tomáš Liška) dohromady vytváří lahodný, zasněný zvuk, jenž omotává posluchače melodiemi. V nich lze hledat spojnice s moravskou lidovou hudbou, skrze ni pak najít linku k Leoši Janáčkovi, od něj k Philipu Glassovi a dál třeba k některým nadžánrovým položkám značky ECM. Emoce jsou disciplinovaně kroceny a jen na pár místech se zdá, že se muzikanti improvizačně uvolnili – kontrabas se třeba lehce rozvášní na konci třetí a začátku čtvrté věty. Díky této uměřenosti se na celé desce elegantně spojují bublavé doprovodné linky s rozmáchlými lyrickými tahy, do nichž jen tu a tam vpadnou údernější rytmy a hlasitější vzmachy. Zajímavě se zde pracuje s unisony, v nichž se témbry nástrojů míchají jako vodové barvy.

Tomáš Liška se pohybuje v různých žánrech od bluegrassu přes jazz po latinskoamerické rytmy. Paleta inspirací, které při tom již vstřebal, na této desce není znatelná na první poslech. Naopak, šest částí imaginární Bercherovy odysey přechází plynule jedna v druhou bez větších kontrastů a teprve opakovaný poslech odhalí, odkud mohou vycházet její jednotlivé odstíny. Taková jednolitost by mohla být v jiném případě nudná, ovšem díky soustředěnosti a Liškovým nápaditým melodiím je v tomto případě nadmíru příjemné zůstat pár desítek minut naložen v jedné stabilní hudební atmosféře. A ještě dvě věci, které se o desce dočteme, na ní nejsou příliš slyšet: Výchozím inspiračním materiálem je jazzový standard z 30. let, Cherokee Raye Noblea, ale příbuznost prozradilo jen opakované srovnávání Liškovy hudby s vesele swingujícím originálem. Je tam, ale je důkladně přetavený. A konečně, skladba vznikla původně jako školní práce během autorova studia v Berlíně, ačkoliv rozhodně nepůsobí dojmem“školního úkolu“.

 

Tomáš Liška: Bercheros Odyssey

Animal Music (www.animalmusic.cz)


Busking aneb Hledání

Ensemble Opera Diversa se rozloučil s koncertní sezonou ve vnitrobloku.

Masterclass s Barbarou Hannigan

Od niterného prožitku ke (zdánlivě) spontánnímu projevu.

Zkouška sirén – Putování mezi Rackem a Kuňkadlem

Hana Kotková, Salvatore Sciarrino a Luigi Nono v Národním technickém muzeu.

Opravit svět, který se rozpadá

Klavírista Daan Vandewalle zahraje v Příbrami.

Kýč a clustery v Rudolfinu

O skladbě Johna Zorna, kterou Pražskému jaru 20. května 2026 představila Barbara Hannigan.

Hermovo ucho – 100 Miles. Modrý plamen hoří dál

Před sto lety se narodil Miles Davis.

Vyhýbat se unylé stejnoměrnosti

Fred Hersch a jeho komplexní znalost jazzové tradice.

Pozitivní skryté záměry

Rozhovor s Michalem Nejtkem.

Opera? Rave? OPERAVE!

Možnosti, úspěchy i limity setkávání operních hlasů s DJskou scénou.

Hermovo ucho – Frithova akcidentální hudba v Punctu

Mřížka je spolehlivým nástrojem dynamické rekombinace prvků na vícero úrovních. Nejdřív jez, pak s láskou vař.