Proměnlivý umělecký kolektiv kolem Iana Mikysky přichází po kazetě Jabka, hrušky, meotary (naše recenze ZDE) s dalším albem, radiofonickým experimentem nazvaným Éternagy.
Stratocluster zde provádí bombardování posluchače hudebními útržky a s gustem provozuje kompostování popkultury v přímém přenosu. Skladba sestává z voničky hudebních motivů, inscenovaných hovorů, nebo voicebandového mudrování nad programem televize Prima, či titulky novinových článků. Z útržků záznamů nelze rozeznat, které z nich jsou inscenované a kdy jde o field recording, či náhodně zaznamenané situace z běžného života. Hudební miniatury jsou také z podivuhodného světa, ať už je to frenetické vyťukávání do klavíru, nebo somnambulní klarinetové vyhrávky, freejazzová intermezza, či decentní groovy, vše patřičně rozvrzané a rozklížené. Výsledkem je rafinovaně roztříštěný útvar, který ovšem nerozmazávají žádné efekty, nekoná se tu žádný delay, hrátky s dozvukem, nebo vůbec jakákoliv obligátní zvuková kouzla. Vše je přísně střiženo, hlavním nástrojem je tu právě střih a také samotný prostor, ve kterém byla jednotlivá zvuková dobrodružství zaznamenána.
I bez elektronických efektů je vzniklý tvar vrcholně psychedelický, přináší jakousi psychedelii všedního dne, hudební a zvukové fragmenty jsou na sebe naroubované tu s menší či větší hrubostí, jednotlivé švy a spoje se neskrývají, naopak se často akcentují a tu a tam se dokonce ozývá žvýknutí a škrundání magnetofonového pásu, dávající tušit, že minimálně v části materiálu se pracovalo s magnetofonem či s diktafonem. Obecně připomíná kompozice chvílemi styl práce někdejších radiofonických workshopů, kde výchozím médiem byl pás a dominantním nástrojem nůžky.Vše nicméně perfektně rytmicky sedí a nahrávka má příjemné tempo, jednotlivé vstupy se nepřekrývají, jen se vcelku svižně střídají a vyměňují si místo na momentálním výsluní posluchačovy pozornosti. Mastering Michala Rataje vše podtrhuje.
Pravdou ovšem je, že ne každému se podivuhodná kompozice kolektivu Stratocluster bude zdát příjemná a je dokonce pravděpodobné, že pro většinu posluchačů se bude jednat o neposlouchatelnou skrumáž náhodných zvuků. Ne každý ocení její ryzí psychedelickou kvalitu a budou jistě tací, kteří budou mít pocit, že jim pánové ze Stratoclusteru chtějí poslechem svého díla provést lobotomický zákrok při plném vědomí. Dadaistický chlebíček nechutná každému! Stratocluster se nesnaží své album umístit zvukově do nějakého období, nebo stylu, práce s magnetofonovým páskem však materiál automaticky posouvá někam do blíže neurčené historie, případně do jakéhosi hauntologického bezčasí, nebo alternativní reality.
Některé pasáže mohou odkazovat na Zappovy experimenty z alba Freak Out! a další hudební vstupy mohou zase upomenout na ušmudlané jamování projektu Davenport Family. Vše je ale ukotveno v současnosti, z níž k nám pronikají především novinové titulky a zprávy, často podivuhodně deklamované, či skandované. Způsob, jakým je celý materiál organizován, také připomene na typický způsob čtení informací na internetu, nebo neposedné sledování televize s dálkovým přepínačem v ruce, nejlépe za současného poslechu rádia a čtení novin. V nahrávce Éternagy se spojuje zvuková i kompoziční radikalita s lehkostí a humorem, což nebývá v oblasti experimentální hudby pravidlem. Osobně oceňuji, že humor je tu vyloženě dadaistický, nikde se netlačí na pointu vtipu, či na porozumění a hrátky se slovy se omezily pouze na název alba.
CD vycházející u pražského vydavatelství Polí5 tvoří jeden jediný dlouhý track. Verze určená ke stažení na portálu Bandcamp za “name your price”, pak sestává ze třech částí, z nichž každá měří dvacet jedna minut, což je prosté technické rozdělení (Bandcamp neumožňuje upload tracků delších než 60 minut).
Uvnitř obalu CD pak najdeme seznam názvů jednotlivých zvukových událostí, v nichž se často opakuje slovo “rádio”. Ty mají na můj vkus zbytečně anekdotický ráz a musím říct, že jsem rád, že jsem si je před prvním poslechem nečetl. Posluchačovu imaginaci, od první vteřiny provokovanou tajuplným světem nahrávky, vrací tento seznam poněkud zbytečně zpět na pevnou zem. To je ale zřejmě jediná věc, kterou bych nahrávce chtěl vytknout.
Éternagy je vynikající album, které se možná většího zástupu posluchačů nedočká, ale všem zvukovým dobrodruhům a milovníkům dadaismu by ujít rozhodně nemělo.
Stratocluster: Éternagy
Polí5 (https://www.polipet.cz)
P.S.: Stratocluster v rámci koncertní podpory alba vystoupí tuto středu, 2. května 2018, v klubu Kaštan společně s triem NTS v rámci koncertní série Jazznění.