Donald, Liberace a primárky
Mají brilantinové účesy a drží se vycpaniny medvěda za nějaký obojek. Možná nejde dokonce o vycpaninu, ale o nějaký gigantický dort.
Mají brilantinové účesy a drží se vycpaniny medvěda za nějaký obojek. Možná nejde dokonce o vycpaninu, ale o nějaký gigantický dort.
Pokud vás uspokojí zvuk troubícího parníku v dětské vaně po výbuchu atomové pumy, pak je vše v pořádku.
Moderní společnost už poesii dávno nepotřebuje; udělení Nobelovy ceny Bobu Dylanovi nám ovšem připomíná, že nepřestala potřebovat píseň.
Kolektiv brněnských umělců, působících pod názvem Skupina, vydal v září také svérázné zvukové pásmo Filipa Johánka pořízené v ulicích moravské metropole. Mezi množstvím hlasů a zvuků slyšíme hlubokomyslné vyprávění důchodce rozdávajícího deník Metro, nadmíru asertivní prodejce, vášnivého kazatele nebo dokonce brněnského Boba Dylana.
Vysílání je přece logicky nutný předpoklad pro příjímání.
„Tato perfektně vyrovnaná pětice se skutečně hledala, nikdo z ní nezůstane ani na cípeček času mimo, je jasnozřivě tmelená.“ Zdeněk K. Slabý recenzuje nové album osobitého jazzového hledače Gebharda Ulmanna. „Tohle že je už padesáté Ullmannovo album?“
Již podvanácté zazní v sále Filharmonie Hradec Králové zahraniční soudobá hudba, a to díky festivalu Hudební fórum.
Čínský audioexperimentátor začínal jako básník.
Klávesista Vasil Hadžimanov je synem známého makedonského popového a lidového zpěváka Zafira Hadžimanova a chorvatské pěvecké celebrity Senky Veletanlić.
Čtyři koncerty a pět premiér připravil svým posluchačům festival Music Olomouc během prvních tří dní. Současná hudba našla ideální útočiště v barokní kapli Božího Těla v areálu jezuitského konviktu, nynějším sídle uměleckých fakult Univerzity Palackého.