Náves jihočeské vesničky Dobrš připomíná na první pohled výpravu pro uvedení Prodané nevěsty v plenéru. Nemalý podíl na tom má renesanční brána, která vede do areálu zámecké tvrze a dala také jméno festivalu, jehož první ročník se koná 25. až 26. srpna. A pokud je potřeba najít pro Dobršskou bránu společné hudební jmenovatele, jsou to smyčce a label ECM, v jehož katalogu mají své nahrávky všichni zahraniční účinkující – violista Garth Knox, houslistka Maya Homburger a basista Barry Guy, i hráč na hardangerské housle Nils Økland.
Z domácí strany se na festivalu podílejí houslistka Anna Romanovská, kontrabasista Petr Tichý, multiinstrumentalistka Gabriela Vermelho s akordeonistou Jakubem Jedlinským a kapely Mantaban3jo a Prázdné hory jsou plné větru a deště. Z vyloženě místních zdrojů to bude kromě silného genia loci také dechovka Roštovanka – v kontextu festivalu extrémní vybočení ze světa smyčců i soudobé hudby a svým způsobem i pohled do minulosti a vzpomínka na zašlou slávu vesnice, kde počet stálých obyvatel klesl během jednoho století ze čtyř set na padesát. Odlehlost a klid místa ale přeje nerušeným experimentům, stejně jako kdysi undergroundovým koncertům mimo dosah státní represe.
Festival Dobršská brána během dvou dní prostoupí celou obec – kostel Zvěstování Panně Marii, kapli sv. Jana a Pavla proměněnou ve zvonici, venkovní pódium na zámku i sál hospody U Dražných. Festival v tradičních kulisách bude mít také tradiční závěr: pivečko, to věru je nebeský dar a kde jinde než hromadným hraním v hospodě by měla česká akce skončit. Neměl by to být divoký jam – aspoň ne hned od začátku – ale společně připravené vystoupení speciálně pro tuto příležitost.
Violista Garth Knox by mohl svou účastí a hudebním záběrem charakterizovat celý festival. Je doma v irských lidovkách stejně jako v soudobé hudbě, jazzu a volné improvizaci, s violou d’amore hostoval i na nahrávce smyčcového kvartetu Leoše Janáčka Listy důvěrné, kterou natočil Quator Diotima. Na Dobršské bráně bude hrát první den sólově skladby Freda Frithe, Györgyho Ligetiho i svoje vlastní. Druhý den připomene s The Saltarello Trio třicátý díl projektu Johna Zorna The Book of Angels. Nahrávka vyšla u labelu Tzadik letos v lednu. Zvláštní smyčcový ansámbl dvou viol a violoncella doplňují jemné bicí.
Významnou průchozí linií festivalové dramaturgie je lidová hudba. Variabilní projekt Mataban houslisty Jiřího Hodiny doluje z lidových zdrojů sdělení pro dnešek, v Dobrši zahraje ve tříčlenné formě jako Mantaban3jo. Na volnou improvizaci vycházející z etnické hudby se zaměřuje sdružení Prázdné hory jsou plné větru a deště. Vliv moravského folkloru na tvorbu Gabriely Vermelho je snad zbytečné zmiňovat, bez něj by neexistovala. Podobně se o norské lidové zdroje opírá Nils Økland Ensemble. Severské kapely kroužící kolem folku a jazzu mají specifický feeling, který dokáže udělat z open air vystoupení obřad na hranici pobožnosti a komorního koncertu.
Sólové smyčcové nástroje dostanou příležitost v takřka celé symfonické rodině, chybí jen violoncello. Kromě zmíněného Gartha Knoxe vystoupí se samostatnými recitály houslistka Anna Romanovská – mimo jiné stálá členka Orchestru Berg – a kontrabasista Petr Tichý. Duo Maya Homburger & Barry Guy se svým zaměřením z celého programu patrně nejvíc blíží tomu, co se obvykle nazývá soudobou vážnou hudbou.
Hudební přihrádky jsou ale ošemetně prostupné a kdo do Dobršské brány vejde, tomu by neměla sejít hlava, ale především vyjít z hlavy marné myšlenky na žánrovou čistotu. Třiadvacet kilometrů na jihozápad od Strakonic se dá očekávat spíš vznik akustické hudební sítě než rovnoběžných pásů. A kromě otevřené mysli to bude chtít taky pár řízků mezi chleby, místní stravovací možnosti jsou omezené. Ze Strakonic do Dobrše jezdí v pátek linkový autobus, v sobotu festivalová kyvadlová doprava, objednávky zde:
Kompletní program Dobršské brány.