- Inzerce -

Frans Friederich: Sample Years # 3: Paris 2015

Nizozemský avantgardní trumpetista (kornetista), pianista a skladatel Frans Friederich (ročník 1958) má od loňského léta na Bandcampu celou sérii profilových alb, již neustále doplňuje. Uveřejňuje zde nahrávky nejen ze svého působení v nejrůznějších kapelách a sestavách širokého stylového rozpětí (ska, funk, new-wave, EBM, jazz, free-improvising), a to již od počátku 80.let, ale též hudebně-epický projekt ReCyclopedia. Tento unikátní hudební seriál, zahájený v roce 1997, mapuje kulturní, sociální i politickou historii 20. a počátku 21.století v notně alternativních pohledech a v neobvyklých souvislostech a kontextech. Vznikají tak pestré koláže hudby, slova i autentických zvuků širokého výrazového a žánrového rozpětí…

Nejinak je tomu v případě alba Sample Years # 3 – Paris 2015, jež vyšlo v digitální podobě 1. ledna. Jde o neobyčejně sofistikovanou koláž hudby posledních 100 let (Stravinskij, Schoenberg, Webern, Varese, Bartók, Satie, Berg, Gershwin, Šostakovič, Cage, Messiaen, Stockhausen, Riley, Nono, Gubajdulina, Adams…), včetně osobností progresivního jazzu a rocku (Gil Evans, Sun Ra, Mingus, Hancock, Art Ensemble Of Chicago, Sam Rivers, John Zorn, Soft Machine, Gentle Giants, Art Bears a Material). Důležitou součástí jsou hlasy politiků (Nixon, Clinton, Bush) a reportérů (pravděpodobně CNN) i nahrávky NASA. Jak napovídá titul, vztahuje se k nedávnému teroristickému útoku v Paříži. Úvodní, titulní část ze dvanácti je vskutku dramatická, až děsivá, i když pouze hudebně a prostřednictvím slov reportérů z místa dějiště. Friederich zde použil elektronický rytmus, ambientní mračna, křehký zvuk koncertního křídla i hutnost symfonického orchestru. A tímto stylem pokračuje i v dalších skladbách, které se vracejí do minulosti, a to dokonce až k 1. světové válce. Ve War Poem 11 (track č. 4) zazní dokonce recitace veršů anglického básníka a dramatika Roberta Binyona (1869 – 1943), který čerpal ze svých hrůzných zážitků ve službě v polní nemocnici, kde ošetřoval raněné vojáky např.od Verdunu. V následujících Interbellum #1 a #2 (což znamená meziválečné období) se mísí dravá symfonická hudba s kabaretním zpěvem v němčině, honky-tonk pianem, taneční a hravou hudbou, zakončenou mužským chórem, jenž předzaznamenává Apocalypse World War 2 (zároveň nejdelší track alba: 5:57). Tady přichází ke slovu drtivý kontrast mezi masivním sborovým zpěvem rudoarmějců a swingovým orchestrem, korunovaný úryvkem z rekviem a vzkypěním spektrální hudby. Poté následují části, které jasně poukazují na velkomocenské a globální snahy Spojených států: Witch Hunt, The Walk In Space, There President Is a Crook. Winter a závěrečná These Allegations Are False. To znamená McCarthyho hon na čarodejnice v 50.letech, prvního člověka na Měsíci, revoltu mládeže, jestřáby z Pentagonu a lživé prezidenty; slyšíte avantgardní hudbu jazzovou, rockovou i klasickou, včetně free-jazzu, psychedelie, atonální hudby a minimalismu. Což ideově koresponduje se současnou protiamerickou náladou veřejnosti, která přisuzuje americké zahraniční politice, založené do značné míry na síle, značný podíl viny na radikalizaci mnohých stoupenců islámu a následné vlně teroristických útoků na západní civilizaci. Názor přinejmenším diskutabilní, ovšem hudebně vyjádřený navýsost zdařile; poslech je opravdovým dobrodružstvím. Posuďte sami:

Frans Friederich: Sample Years # 3: Paris 2015

(https://fransfriederich.bandcamp.com/music)