Podzim je dobou zahajování sezón. U institucí a souborů zaměřených na soudobou hudbu tak nějak tušíme, co čekat. Co ale strážci konzervativních hodnot, zavedené orchestry a jiná místa tradičně posluchače neplašící novotami?
Pořadatelé letošní Expozice nové hudby letošní program uvozují úvahou o smyslu různých druhů místností. Hraje se v Brně 19.-23. října pod heslem Prostor poslechu.
Dojmy z díla 123454321 od Sola LeWitta. Tato stavba je zároveň ztělesněním geometrického ideálu a plátnem pro environmentální procesy.
Skladatel, jenž si prošel obdobím divokých experimentů i antimodernistického zápalu, byl oceněn rytířským titulem a miloval silná auta, se zapsal do historie jako představitel té přístupnější tváře soudobé vážné hudby.
Koncertní suita znázorňuje ve čtyřech větách průběh dne od jitra po půlnoc, což můžeme promítnout až do postihování různorodých chvil života, sepětí s přírodou, „Matkou všeho“, vyjádření atmosféry, která nás obklopuje, proměnlivosti naší náladotvornosti, našeho nitra, mentálního i emocionálního stavu.
Před časem se videa věnovala nahrávkám poskládaným z velkého množství krátkých a agresivních písní. Pro vyváženost se dnes pustíme do hudby uklidňující a šířící pozitivní energii.
Od olympijských her 1912 ve Stockholmu se účastnili klání též spisovatelé, malíři, sochaři a samozřejmě skladatelé. Díla musela souviset se sportem a mít na olympiádě premiéru.
Dostala se mi do ruky pozoruhodná nahrávka Moravské Filharmonie Olomouc, jež v červenci 2002 a pak ještě v říjnu 2003 natočila profilové CD brazilského skladatele Andersena Viany.
První samostatné album skladatele Petra Bakly vyšlo letos v červnu u vydavatelství God Records. Obsahuje živé nahrávky Klavírního koncertu a kompozice Cassical Blend / Weihnachtsoratorium, pořízené během dvou ročníků Ostravských dnů nové hudby.
Nejintenzivnější zvuk, jaký kdy lidstvo zaznamenalo.