Nová formace německého saxofonisty Gebharda Ullmanna spojuje jazzový drive i s mikrointervalovou kompozicí.
Ullmann ve svých projektech propojuje preciznost s důmyslnou vynalézavostí. Nejinak je tomu i u kvarteta mikroPULS, v němž se znovu setkal se svým někdejším spolupracovníkem, pianistou Hansem Lüdemannem, a do party dále přizvali své osvědčené sidemany – kontrabasistu Olivera Potratze a bubeníka Erica Schaefera.
Hrátky s mikrotonalitou se tu skvostně snoubí s poctou kořenům afro-amerického jazzu a původního blues a vše do sebe skvěle zapadá. Všechny skladby mají bez ohledu na tempo obrovsky odpíchnutou dynamiku, působí naprosto organicky a harmonické zvláštnosti jim dodávají pel výjimečnosti. Vlastně je tu stejně silně cítit evropská klasická i jazzová tradice, ale obě posunuté do větší pohodové odvázanosti, i když hudebníci prý tentokrát skutečně dlouze cvičili, aby jednotlivé kompozice vypilovali do dokonalosti.
Všechno tedy prostě šlape, jenom si nejednou uvědomíte, že nějaký nástroj zní zničehonic dost ulítle. Bývá to především piano, které jako by se rozklouzávalo do stran, občas je ostatně virtuální, vysamplované do laptopu. Ale ani těmihle triky se nevytrácí naprostá přirozenost a spontánnost. Mnohdy se tu na nás ozve až živelná taneční hudba, i při náročném konceptu nejde ve výsledku o žádný akademismus či vykonstruovanost. Album má silný tah na bránu i přes desítky různých mikroúkopů a mikrohlaviček.
mikroPULS
Intuition (www.intuition-music.com)
