Nový počin belgické formace Machine Mass tentokrát s přídomkem Sextet přináší vedle vlastních skladeb i cover verze Coltranea a Zawinula.
Hlavními oporami Machine Mass byli od počátku kytarista Michel Delville a bubeník Tony Bianco. Na předchozích albech jim pak byl třetím do kolegia pokaždé jiný muzikant. Na dravější jedničce As Real As Thinking to byl dechař Jordi Grognard, na jazzovějším Inti jeho roli převzal Dave Liebman a na poctě Plays Hendrix se již stabilnějším členem stal klávesista (mimo jiné také člen Univers Zero) Antoine Guenet. Na aktuálním albu Intrusion je doplňují ještě trumpetista Laurent Blondiau, saxofonista Manuel Hermia a kontrabasista Damien Campion.
Na první letmý poslech zní toto dílo jako solidní moderní (free) jazz s prvky fusion, ale když se do něho zaposloucháte hlouběji, není v něm vše tak přímočaré. CD otevírá relativně standardní verze kompozice Johna Coltranea, Africa, která se teprve ke konci psychedelicky rozmlží kytarovými kouzly. Guenetova titulní cca čtrnáctiminutová skladba začíná jako jakási klavírní „sonatina“, postupně se přidávají dechy a je tu dostatek prostoru pro sólování saxofonu i piana. Kolektivní rozkotačená hříčka This Is s kvákavou trubkou je de facto ouverturou k následující Delvillově rozjímavé Not Another Loud Song s klouzavou kytarou a vpravdě vyklidňujícím účinkem. Dvouminutové sólo na basu je taktéž Intro k další Delvillově, tentokrát rozvířenější a rozevlátější devítiminutovce The Roll s podprahovými sférickými ornamenty i hladivým skočným saxofonem, vzývavou trubkou a běhavým pianem. Výrazně rockovější nádech má až třetí Delvillův kus ED, zejména díky úvodní drásavé kytaře, pak se to ovšem přelomí v pulsující nabité free fusion s nádherným stupňováním a vše spěje k mnohavrstevnatému art pararocku s vybičovaným finále. Závěr patří In A Silent Way z pera Joea Zawinula, jež se poprvé objevila na stejnojmenném albu Milese Davise a posléze ji hráli i Weather Report a kterou již Machine Mass parafrázovali v šestiapůlminutové verzi na Inti a v současné době patří mezi stálice jejich koncertního repertoáru. Tentokrát se dočkala tato rozhodně ne ve všech částech tichá, ale naopak úžasně rytmicky nabušená (tady místy až rozbušená), proměnlivá a naléhavá kompozice více než jedenáctiminutové stopáže a všichni členové se zde parádně vyřádili a dodali jí nové podněty a leckdy se krásně jemně dotkli původních interpretací v čele s občas „davisující“ trubkou.
Machine Mass Sextet: Intrusion
Off (www.off-recordlabel.blogspot.com)