- Inzerce -

Serge Adam/Tania Pividori/Christelle Séry: Robert Desnos – Journal D´Une Apparition

Trumpetista, skladatel a elektronik Serge Adam patří mezi nejvýraznější jazzové novátory ve Francii. (Mimochodem: kompozici studoval u Solange Anconaové, žákyně Messiaena a Scelsiho.) V roce 1991 založil vlastní label Quoi De Neuf Docteur, zachycující nové trendy v jazzu. Od roku 1994 zde vydává také jeho trio Les Amants De Juliette, hrající osobitou fúzi world-music, elektronického minimalismu a free-jazzu. V roce 2000 sestavil Adam další trio, které je spjato dokonce s Prahou; okouzlen návštěvou matičky měst trio pojmenoval Hradcany! Ethno-jazz jako řemen, byť mu aktéři říkají imaginární folklór, tvořený volnou improvizací. Před šesti lety založil soubor Up To 1970, což je návrat k davisovskému jazz-rocku a´la Čubčí lektvar. A právě zde se setkal s kytaristkou Christelle Séry; ta je od roku 1997 členkou Ensemble Cairn, věnující se soudobé vážné hudbě. Soubor má za sebou čilou spolupráci třeba s Laurentem Dehorsem, Quatuor Lutetia a s Taniou Pividori, třetí protagonistkou desnosovského projektu. Tato zpěvačka, skladatelka, improvizátorka a básnířka soustavně posunuje hranice zpěvu, přičemž se věnuje též lidové hudbě (např.ve vokálním kvartetu Sanacore).

V nejnovější Adamově nahrávce ožívá surrealistický duch básníka Roberta Desnose (který zemřel v Terezíně na tyfus měsíc po skončení 2.světové války). Po hudební, výrazové stránce album osciluje mezi šansonovými, místy až kabaretními písněmi, nebo naopak hlasovým pitvořením, a elektrokustickými zvukovými plástvemi tvořenými recitací, trubkou, kytarami a laptopem, z něhož se vylupují mnohdy až industriálně drsné rytmické vzorce. Je tady zároveň jasně patrná paralela mezi volnou hudební improvizací a automatickým psaním, typickým pro surrealistické texty. V tomto případě jsou zhudebňovány hrozny slov z Desnosovy sbírky Corps et biens. Shluky slov slouží často vlastně jako partitura…

Na padesátiminutovém albu se střídají vypjaté, až vyšinuté recitace, někdy osamocené, nebo podmalované (velmi jemně řečeno) značně rozvolněnou hudbou. Sem tam pohladí šansonový zpěv s jasnou melodickou linkou (De Marenne a´Cancale, A la faveur), operně dramatický (Au mocassin le verbe, Idéal maitresse) či dokonce blíže folku a´la Voňková-Andrtová (Chanson de chasse). V každém tracku na posluchače vyskočí něco zneklidňujícího, až drásavého. Například rozrýpaný rytmus (Dormir – Les espaces du sommeil), hororové skřípění (L´Asile ami), scratching (Coeur en bouche), free-jazzové postupy (C´était un bon copain), nabroušený jazz-rock s hendrixovsky zašpiněnou kytarou (A la faveur de la nuit) nebo noisové zhutnění (Si tu savais). A samozřejmě nechybějí výtečné sólové party trubky a elektrické či akustické kytary, pojaté v neobyčejné výrazové šíři.

Dobrodružství poslechu od první do poslední vteřiny!

 

Serge Adam/Tania Pividori/Christelle Séry: Robert Desnos – Journal D´Une Apparition

Quoi De Neuf Docteur (https://www.quoideneufdocteur.fr)


Busking aneb Hledání

Ensemble Opera Diversa se rozloučil s koncertní sezonou ve vnitrobloku.

Masterclass s Barbarou Hannigan

Od niterného prožitku ke (zdánlivě) spontánnímu projevu.

Zkouška sirén – Putování mezi Rackem a Kuňkadlem

Hana Kotková, Salvatore Sciarrino a Luigi Nono v Národním technickém muzeu.

Opravit svět, který se rozpadá

Klavírista Daan Vandewalle zahraje v Příbrami.

Kýč a clustery v Rudolfinu

O skladbě Johna Zorna, kterou Pražskému jaru 20. května 2026 představila Barbara Hannigan.

Hermovo ucho – 100 Miles. Modrý plamen hoří dál

Před sto lety se narodil Miles Davis.

Vyhýbat se unylé stejnoměrnosti

Fred Hersch a jeho komplexní znalost jazzové tradice.

Pozitivní skryté záměry

Rozhovor s Michalem Nejtkem.

Opera? Rave? OPERAVE!

Možnosti, úspěchy i limity setkávání operních hlasů s DJskou scénou.

Hermovo ucho – Frithova akcidentální hudba v Punctu

Mřížka je spolehlivým nástrojem dynamické rekombinace prvků na vícero úrovních. Nejdřív jez, pak s láskou vař.