Recenze

Dva hlasy, housle a kytara v kostrbaté omračující celistvosti, jiné housle, jiný hlas a gramofony ve skečích, jež usilují být dialogem. Improvizace vydávaná u Evil Rabbit má ostré rohy.

V lednu vyšla u Edition Records dvě pozoruhodná alba. Britský saxofonista Mark Lockheart se pokusil shrnout svoje dny na Zemi a zároveň vybočit z dosavadního směřování. Americký bubeník Jeff Ballard se mocně napil čubčího lektvaru na cestě zpět do věčnosti.

Na své nejnovější desce slovinská kapela Laibach komentuje jeden z nejkontroverznějších počinů ve své historii, vystoupení v Korejské lidově demokratické republice, ale své publikum překvapí i jen po stránce hudební.

Útlý formát knih ze série „Co je nového?“ nutí ke zhuštěnosti a hrozí nebezpečím zkratkovitosti. Svět aktuálního hudebního dění podle Pavla Klusáka je výrazně západně orientovaný a novost je v něm místy dosti problematickou veličinou.

Po osmi letech se Death in June vracejí s novým albem. Essence! se vrací ke kombinaci akustických kytar a industriálního koření, rozptyluje obavy z konce kariéry průkopnických neofolkařů a ukazuje, že na to Douglas P. pořád má.

Saxofonista Welf Dorr prezentuje na prvním albu svou novou sestavu, velmi energický elektrický jazzový kvartet. Free-bop se tu mísí se vskutku hypermetalovými bicími, saxofon do toho lká goethovskou milostnou píseň, která ustoupí přežhavené kytaře.

Brněnský saxofonista, klarinetista, kapelník a skladatel Pavel Zlámal měl loni mimořádně plodný rok – vydal hned čtyři nahrávky. Pod CD Brünnwerk je spolupodepsán textař a vokalista Petr Toman, pražský Amplión zase vydal desku ansámblu Heterofón „mezitím v Brně“.

Další novinky z Budapest Music Center Records: německo-francouzský avantgardní orchestr TransEuropeExpress, komorní hudba maďarsko-francouzského dua Gábora Gadóa a Laurenta Blondiaua a velký opus Clarinet Symphony od Gergelyho Vajdy.

Šestým titulem u vydavatelství Naxos se hlásí americká skladatelka Gloria Coates. Autorka patnácti symfonií, devíti smyčcových kvartetů a dalších komorních skladeb, včetně elektroakustických experimentů, je řazena mezi postminimalisty.

Debut Jano Doe zachycuje improvizační sety s vlastnoručně vyrobeným modulárním syntezátorem. Duranzie je nahrávka zcela nežánrová a do značné míry nelidská v tom dobrém slova smyslu, proč jsou ale tracky nazvány po osvědčených táborákových klasikách?