V minulosti nás v hudbě často překvapovala do té doby nečekaná žánrová spojení – např. jazzu a hiphopu, rapu a folku, fascinoval nás fenomén world music. Vždy šlo o setkání pro posluchače nějakým způsobem nesourodých hudebních proudů, někdy setkání koncepčně promyšlené, někdy povrchní. Pražská kapela Avokaduo hlásí, že nynější mladá generace již tyto dřívější dualismy nehodlá dále řešit.
Koho dnes zajímají hudební kritiky a co bychom vlastně od jejich autorů měli očekávat? Aneb jak zkritizovat kritika?
Alvin Curran a Jon Rose patří k biologickému druhu Homo sonorus symbolicus, pro který jsou tvorba zvuků a tvorba symbolů jedna a tatáž činnost.
Sběratelé, bděte, druhé kraftwerkovské album orchestru zeitkratzer se ani názvem ani slavnostním obalem téměř neliší od toho prvního.
Plamen jako zdroj zvuku i inspirace, hořící klavíry i trombony. Když už máme ty svátky světel.
Před čtyřiceti lety Plastici uvedli svůj klímovský program. Před sedmnácti, po smrti Mejly Hlavsy, se k němu vrátili ve spolupráci Agonem. Instrumentoval a aranžoval tehdy Michal Nejtek.
Sedm let uplynulo a hvězdné trio Dell / Lillinger / Westergaard je tu zpátky s novou jazzovou gramatikou!
Neobyčejně zdařilá novinka Legendary Pink Dots není jediným doporučeníhodným titulem, na kterém se jejich frontman letos podílel. Nenechte si ujít pozoruhodné sólové album, dvě ad hoc setkání a jeden vycizelovaný tak trochu revival.
Nestřídmá paleta Budapest Music Center Records je opět obohacena o trojici alb co nejrůznějšího ražení. Obsazení alb se pohybují od improvizačního tria až po symfonický orchestr.
„God, what a horrible noise! Give me some beautiful Schönberg…“ Tak zní jeden z komentářů na YouTube pod videem, na němž klavírista Miroslav Beinhauer hraje Šest skladeb pro šestinotónové harmonium Aloise Háby.