Řecký skladatel a virtuoz na sedmistrunnou kytaru Giorgos Tabakis natočil při dvou loňských živých vystoupeních v Aténách album dialogů s německou klarinetistkou Rebeccou Trescher. To vyšlo 15.června, a byť stopáž dosahuje pouhých 33 minut, je toho zde k poslouchání habaděj!
Čtyřicetiletý Tabakis vydal dosud sedm alb. Od deseti let se věnoval klasické kytaře (pedagogem mu byl Kostas Eliades), poté absolvoval studia u improvizátora Andrease Georgioua, věnoval se také klasickému klavíru. Založil vlastní jazzové trio, je členem souborů Multiverse Ensemble (experimentální ambient) a Gaia Art Group (avantgardní hudba a tanec). Čtyřiatřicetiletá Trescher patří od roku 2009 k předním osobnostem bavorské progresivní scény, v duetech s Tabakisem hraje mistrně především na basklarinet. Před třemi lety zkomponovala dvouhodinovou koncertní hudbu k Ejzenštejnově němému filmovému eposu Říjen, v níž fúzuje symfonické a jazzové výrazivo. Vydala dosud šest alb, především s vlastním souborem Ensemble 11.
Ze sedmi skladeb je pět Tabakisových, jednu napsala Trescher a jedna, miniatura Shapes & Shades, vznikla volnou improvizací. Hudba dvojice se vyznačuje výrazným jazykem a expresivitou každého z aktérů, takže dochází ke vzrušujícímu a místy až magickému střetu, či lépe řečeno propojení evropského jazzu s klasickou komorní hudbou, to vše ochuceno tradičním řeckým kořením. Tabakisova kytara občas evokuje bouzouki, takže folklórní prvky jsou mnohdy poměrně silné. V úvodním Dual Nature se střídají ponorné a taneční pasáže, lidová radost i existenciální tíha. S tématem se oba protagonisté mazlí, hladí ho i mačkají, vyhazují do vzduchu i zadupávají. Aetolia (čili hornaté území Aitólie ve středním Řecku) je plná pohybu a starobylosti, duo proměňuje dynamiku, emoce, tvaruje melodii. V nejdelší kompozici Interface (8:13) se prolínají dva odlišné hlasy – soudobý a folklórní. Občas to mezi nimi zajiskří, střetne se empatická sofistikovanost s brunátnou spontánností, vzletná lyrika s intenzivní vášní. Part basklarinetu je přitom dechberoucí. V Dawn Day Dusk zní pouze kytara, zprvu jako bouzouki, posléze se rozvolní ve stylu jazzové avantgardy, aby Tabakis nakonec vykřesal výrazný riff a na něm postavil elektricky obarvený part s echem, plný poezie. Po něm se sólově blýskne zase Trescher, a to v hloubavé až meditativní Moon Elegy. Album vpravdě vrcholí minimalismem a lidovou melodičností protkanou svižnůstkou Spotlight.
Giorgos Tabakis & Rebecca Trescher: Dual Nature (live sessions)
Ekfrassis Productions https://www.snf.org/en/grants/grantees/e/ekfrassis-productions/
