Pohádat se o hudební dílo je fantastický intelektuální sport, který vnáší do umění kus přímočaré lidské energie i živých osobních postojů. Je však přece jen zvláštní, když se původcem zaujatého střetu stane 120 let staré dílo Antonína Dvořáka.
Rozličné podoby fúzí jazzu s nejrůznějšími příměsemi, přetavená klasika i svobodná improvizace a bubenické seance.
Beethovenova Desátá existuje.
Trojice alb Budapešťského hudebního centra zpracovávají odkaz Bély Bartóka tak, jak jsme jej asi nečekali. Každá formace si je tu neobvykle zaranžovala, zadaptovala či zjazzovala po svém.
Jedna z nejvýraznějších osobností hudby 20. století za sebou nechala spoustu práce i radosti. Ale také rozporů a nedotažených věcí.
Notoricky známé úseky vážné hudby a zběsilý free jazz.
Nebyl to Haydn, ale Arnold Schönberg.
Měsíční Parsifal, robotí Únos ze serailu, uprchlíci i Conchita Wurst.
Povídání, o tom, jak vědec „vidí“ zvuk a hudbu.
Na nezávislém německém labelu Carpe Diem Records, jež se soustřeďuje na ranou klasickou hudbu, world-music, soudobou vážnou hudbu i jazz, vyšlo nedávno pozoruhodné album, ve kterém je obsažen celý vydavatelský záběr. Jde o hudebně vyprávěný příběh nejstaršího dochovaného cembala na světě, nástroje vyrobeného v Neapoli roku 1525 a uloženého v Národním muzeu hudby ve Vermillionu v Jížní Dakotě.