- Inzerce -

Tři americké novinky francouzského labelu RogueArt

Altsaxofonista Rob Brown vydal u RogueArt hned dvě alba naráz, a to v jeden den, 9. října. Na svém prvním albu pro sólový altsaxofon vzdává hold mořskému živlu, s kvartetem pak doluje free jazz z prodloužené míchy. Pianistka a skladatelka Myra Melford nás se svým Kvintetem Ohně a Vody učí od 3. listopadu naslouchat zpívajícímu Světlu. Všechna tři alba jsou studiová.

Rob Brown se narodil ve Virginii v roce 1962. Ve dvaadvaceti se přestěhoval do New Yorku a výrazným způsobem obohatil tamní avantgardní scénu. Vede vlastní formace, jako sideman spolupracoval a spolupracuje s takovými osobnostmi, jakými jsou Cecil Taylor, Anthony Braxton, Bill Dixon, Hamid Drake, Matthew Shipp, William Parker, Craig Taborn či Whit Dickey. Zhusta se podílí také na projektech rozličných tanečních skupin, básníků a dalších umělců. Pro label RogueArt pod svým jménem natočil dosud pět alb, jako sideman hraje na dalších čtyřech titulech od Matthewa Shippa a Williama Parkera.

Rob Brown je bezpochyby mistrem hry na altsaxofon a na sólo album se přesto čekalo až do letošního roku. Osmapadesátiminutové album Oceanic hýří neuvěřitelnou škálou saxofonového výraziva, přičemž tak evokuje lidskou řeč při dramatickém monologu, hlasité artikulaci rozbujelých myšlenek. Ve čtyřvěté suitě Oversea Undersea navíc vstupuje do dialogu sám se sebou. Melodickou barevnost klidu a příjemného rozpoložení staví proti hrůznému kvílení, chrlení, až hysterii, smířlivost a vlídnost se střetává s naléhavostí osudu, který se pokouší umělec zahnat. Nedaří se mu to ani v následujících skladbách Marine Life Encouter a Adrift, v nichž střípky lahodných melodií a očekávání nedokáže stmelit, neboť jsou vzápětí rozmetány brunátností, překotnými vášněmi a čímsi jako chrlením krve a slin. Až v Tacking and Jibing zvítězí melodická vlídnost a dokonce hravá až skotačivá nálada, aby se v závěrečné Gathering Breeze vynořilo spirituální téma. Protagonista jej nechává nejen vypučet, ale také rozbujet až do všeobjímající náruživosti a proudu bezmála rockové energie a razance!

„Pokaždé, když slyším Roba, reaguju stejně: kdo je ten chlap?“ říká bubeník Chad Taylor. „Rob je jediný saxofonista, kterého znám, jenž vytáhne saxofon z pouzdra a hraje okamžitě na sto procent. Žádné zahřívání! Žádné hledání toho správného tónu!“ A Chad Taylor ví, o čem mluví. Je kmenovým členem Brownova kvarteta. Stejně jako trombonista Steve Swell a kontrabasista Chris Lightcap, známý např. z tria kytaristy Willa Bernarda.

Hodinová stopáž novinky Oblongata je oslavou intelektuálního free jazzu. Vychází z frází a energie hard bopu, melodických sazeb unisono, přemýšlivé propracovanosti, freejazzový oheň pak vzplane v sólových altsaxofonových a trombonových chorusech, jako je tomu hned v úvodním tracku 501 Memo. V následujícím Who Goes There se odehrává mezi dechaři rozhovor v rytmu chůze, v závěru už ale zběsile utíkají. Freejazzoví muzikanti dokáží také vzdát hold ženě, skladba Roxanne je melodicky a lyricky lahodná, barevně i narativně bohatá, s výtečnými sóly též kontrabasisty. Sleeping Curve představuje opět intenzivní, náruživý rozhovor, do kterého se výrazně zapojuje také bubeník. Titulní sedmiminutovka Oblongata je přímočarejší, až karibsky roztančená, se sóly vyzařujícími radost. Stejně tak Interjection je sycen odlehčeným free jazzem, a i když nabývá na intenzitě až eruptivnosti, je prosvětlený a vzdušný. Před závěrečnou, melodicky frázovanou hardbopovou jízdou Pilling On album vrcholí více než osmiminutovým majstrštykem Stills. Po bubenickém antré a kontrabasovém zahušťování smyčcem vykouzlí dechy společně jakousi kvazistředověkou melodii, již pak saxofonista a trombonista rozvíjejí v sólových chorusech.

Myra Melford´s Fire and Water Quintet navazuje s plnou parádou novým albem Hear the Light Singing na loňský opus For the Love of Fire and Water. Pět nových kompozic, které tvoří pětivětou suitu Insertion One až Five, jsou opět postaveny na divoké energii, jež kreativitu ani v nejmenším nepotlačuje, ba naopak! Je až ohromující, kolik emocí ruku v ruce s neomezenou tvůrčí fantazií dokáží ze sebe aktérky vydolovat. Pianistka Myra Melford, kytaristka Mary Halvorson, saxofonistka Ingrid Laubrock, violoncellistka Tomeka Reid a bubenice Lesley Mok, která vystřídala Susie Ibarru, rozezpívaly vskutku i světlo. A ty, posluchači, otevři uši dokořán!

Byť je základem hudby kvinteta free jazz, nijak to nebrání propracovanosti a štědrému zvukobraní. Zářným příkladem budiž hned úvodní desetiminutovka Insertion One, v níž zvukové kouzlení sopránky či kytary bere až dech. Dvojkou prostupuje vážná hudba, přičemž violoncello je syceno až židovskou tesknotou a tenorsax i dvojhlasá kytara s mocnou rytmikou dodávají dramatickou jazzovou hutnost. Insertion Three A+B na ploše více než 18 minut vaří neobyčejně chutnou krmi z neidiomatické improvizace, kytarového noise, soudobé hudby a free jazzu. Vášeň se tu střídá s ponorem a meditací, kdy i bicí v sóle křehnou, erupce, změť a zurčení přecházejí v dynamické fráze a strhující pulsaci. Kvinteto dokáže udržet napětí po celou dobu, neboť neustále překvapuje nečekanými proměnami. V následující Insertion Four vítězí jazzový impresionismus, který posluchače pohltí zase jinak, sopránka tu navíc zní jako flétna. V závěrečné Five přichází ke slovu opět „soudobka“, a to poměrně výrazně, poté se ale přece jenom rozbují doslova jazzová horečnatost, směs freejazzové překotnosti i hardbopového tahu. A roztančeného světla.

Rob Brown: Oceanic
Rob Brown Quartet: Oblongata
Myra Melford´s Fire and Water Quintet: Hear the Light Singing
RogueArt https://roguart.com/


Hermovo ucho – Chvála dlouhověkosti

Stoletý Marshall Allen vydává první desku pod svým jménem, o dva roky mladší Milan Grygar stále vystavuje nová díla, osmdesátiletý Anthony Braxton pracuje na šestatřicetidílné opeře.

Jiří Durman a Miroslav Posejpal: Nové a nové spirály

V kavárně s věrozvěsty české improvizace.

Ten, který se nevrátil

Zemřel Brian Wilson, mimo jiné průkopník DIY přístupu v populární hudbě. Sluníčkový optimismus Beach Boys je skvrnitější, než se na první opalovačku zdá.

Pod povrchem cella a klavíru

Violoncello Matthiase Lozenze s klavírem Miroslava Beinhauera v pětici skladeb provedených v žižkovském Atriu.

Červen v Hudební 3

František Hruška, gobi_10k, Best Before End. Jérôme Noetinger a Petr Vrba.  Durman / Posejpal Duo. Trojice koncertů a poslechových večerů v redakčně-setkávacím prostoru mezi Kampou a Petřínem.

Zkouška sirén: Kyber Erben a Národní Elliott

Zrození experimentu z ducha socialistických kancelářských strojů.

Arvo Pärt 90

Dvě protikladné linie zvonečků, štěstí zažít „svou dobu“ a sbor spíše komorní než filharmonický.

Hermovo ucho – Neklidný duben aneb Roztržená struna intonarumori

Na turné, v operách, v žaláři národů, amfiteátru i atriu. Nu, co se hýbe, to zní.

Vzpomínka na Jaroslava Paláta

Před třiceti lety zemřel Jaroslav Palát, zakladatelská osobnost české industriální hudby. Připomínáme jej rozšířením textu, který pro nás před dvanácti lety napsal jeho hudební souputník.

V rukou i v hlavě

Dva mimořádné klavírní recitály koncertní řady Lichtzwang: dámský i pánský.