Na berlínském labelu pro improvizovanou hudbu Corvo Records vyšlo album (v podobě barevného vinylu a v počtu pouhých 300 kopií) Reidemeister Move plays Borromean Rings. Natočila jej v srpnu 2014 v kostele v braniborském Rutenbergu dvojice uznávaných avantgardních instrumentalistů – skladatel a hráč na mikrotonální tubu Robin Hayward a kontrabasista Christopher Williams.
Tubista Robin Hayward se narodil v Brightonu (1969), od roku 1998 žije v Berlíně. Zavedl některé revoluční způsoby hry na svůj nástroj (vynalezl např.noise-ventil), než v roce 2009 vyvinul první mikrotonální tubu. Založil experimentální soubor dechové komorní hudby Zinc&Copper, úzce spolupracuje se skladateli Christianem Wolffem, Alvinem Lucierem a Éliane Radigue. Natočil tři alba sólové tuby – Valve Division (2005), States Of Rushing (2009) a Nouveau Saxhorn Nouveau Basse (2014), na konec dubna je plánováno další (Rubble Master). Natáčel též s Axelem Dörnerem, Luciem Capece, Robertem Fabbricianim, Julií Eckhardt, Annette Krebs a Rhodrim Daviesem.
Kontrabasista Christopher Williams se narodil v San Diegu (1981), studoval hudbu nejen ve Spojených státech, ale také v Barceloně, kde nějaký čas žil (2003-2009), než přesídlil do Berlína. Zde získal doktorát; jeho práce se týkala tématu notace pro improvizátory. Spolupracuje s význačnými soubory, taktéž tanečními, hraje s celou plejádou výrazných osobností improvizační scény (Derek Bailey, Justin Bennett, Hans W.Koch, Barbara Held atd.).
Borromean Rings, čili Boromejské kroužky, znamenají tři topologické prvky, jež jsou navzájem propojeny. Muzikanti k nim přistupují v podstatě jako ke grafické partituře, něčemu jako abstraktnímu minimalismu. Zároveň ale ony tři propojené kroužky představují cosi na způsob deskové hry, podobné šachům; ovšem s tím rozdílem, že myšlenkou není překonat druhého hráče, ale nutit jej znovu a znovu zkoumat nové tahy v hudebním vyjádření. To je souborem kompletního příspěvku obou aktérů, ať již po stránce tématické, rytmické, harmonické i dynamické.
Kompozice, zaznamenaná na LP, trvá 31 minut. Je vystavěna z dlouhých souzvuků i dvojhlasů, v nichž se tuba a kontrabas (hraný smyčcem) různě překrývají, splývají či navazují a vrší. Vedoucím hlasem je zprvu, zdá se, tuba – po 18.minutě se stále vehementněji prosazuje kontrabas. Témbrové chuchvalce mají různou dynamiku i zabarvení, pracuje se také s nepravidelností v nástupech a dozvucích, oba hlasy se navzájem inspirují, přičemž mezi nimi panuje shoda i napětí. Vzájemnému pnutí napomáhají také překvapivé odmlky a pomlky, dokonce i úder na basový korpus (22. minuta), posléze údery dokonce dva, v závěru i drnknutí. Každá taková maličkost, znamenající narušení nadvlády témbrů, působí až eruptivně, nebývale expresivně. Ovšem za předpokladu, že posluchač je patřičně ponořen do hudebního magmatu. Škoda jen, že hudební tok nakonec neústí nikam. Chybí mi tam coda, něco určitého, k čemu oba hudebníci směřovali a doputovali; museli mít před sebou přece nějaký cíl! Nebo ne? Že by sama cesta byla cílem? Nevím, to bych ale použil jiný obrazec. Ať tak, či onak, je to hudební výlet jaksi od něčeho nikam…
Reidemeister Move plays Borromean Rings (LP)
Corvo Records (https://www.corvorecords.de)