Kytara má v konvenční hudbě (ať už klasické, popové, rockové nebo jazzové, folkové apod.) určitou ikonickou roli, která je však do značné míry svázána s jistými klišé a danými postupy, jež je schopna sice invenčně rozvíjet, ale přece jen je jimi svázána. V jiné hudbě tomu však může být jinak, což dokazují například následující alba, kde jsou kytary výhradními nástroji.
Brian Eno se poprvé od ambientní mise Apollo rovnocenně setkává s bratrem Rogerem.
Vokální experimentátorka a postminimalistický tým se spojili k připomenutí jedné vesmírné vize.
Švýcarský pianista a skladatel Nik Bärtsch, hvězdný kůň stáje ECM, je u nás znám především svými rituálními groovy, jimiž zaplnil již dvakrát pražský Palác Akropolis; se souborem Mobile 8.října 2016 a s kvartetem Ronin 14.listopadu 2018; již méně pak jako skladatel na poli soudobé vážné hudby. Na počátku letošního února vyšlo na jeho značce Ronin Rhythm Records album s autorskými kompozicemi pro dva klavíry a dva hráče na bicí nástroje, a to v interpretaci souboru Makrokosmos Quartet.
V případě bubeníka by se zdálo logické napsat: jak udával rytmus. Sean Baxter ovšem na svou soupravu a všechno přídavné harampádí skutečně spíše kouzlil roztodivné zvuky, které byly všeobjímající opěrkou i infrastrukturou. On sám to nazýval texturou. Od 16. března letošního roku je ovšem součástí textury celkového všehomíra. V lednu přitom oslavil teprve abrahámoviny.
Sea of Poppies je projekt noisového solitéra Marka Žišky, stejnojmenná kazeta vydaná v roce 2018 v limitované edici 30 kusů vlastními silami znamená první hlukový výpad pod touto značkou.
17. dubna vyšlo na značce Edition Records netrpělivě očekávané druhé album britského kytaristy Roba Lufta. A ten nezklamal. V jeho vizi od sebe nemusíte rozlišit život a jazzový tanec.
Nurse With Wound natočili hudbu k tripu – nebo k taiči?
Soubor Yarn/Wire, kvarteto tvořené dvěma klavíristkami a dvěma hráči na perkuse, se v Praze představilo v roce 2018 v rámci festivalu Contempuls. Jejich nejnovější nahrávka přináší práce dvou skladatelek, jejichž přístupy jsou si v něčem blízké a společným jmenovatelem je redukce hudebního materiálu, zároveň se na nich ukazuje, jak lze s podobnou myšlenkou vyrazit různými směry.
Pianista Simon Nabatov si s dechařem Frankem Gratkowským náramně rozumí, což dokázali nejen duety na Mirthful Myths (Leo Records 2017), ale i v rámci řady dalších projektů, ať už improvizovaných nebo komponovaných.